První nabídka vzájemného rozhovoru od chvíle, kdy byl do funkce prezidenta Jižní Koreje zvolen Mun Če-in, je koncipována jako setkání za účelem možného shledání rodin, rozdělených během korejské války v letech 1950 až 1953 a přišla od Červeného kříže v Soulu. Jihokorejské ministerstvo obrany navrhuje za místo setkání vesnici Panmunjom ležící hranici mezi Jižní a Severní Koreou, kde byla v roce 1953 podepsána dohoda ukončující válku. Podle ministerstva by se setkání mohlo uskutečnit už tento pátek, Červený kříž navrhuje jako možný termín 1. srpna (na témže místě). Uvedla to agentura AFP.

Prezident Jižní Koreje Mun Če-in.
Trpělivost s KLDR končí, notují si Trump a Korea

Pokud se schůzku podaří uskutečnit, půjde o první oficiální rozhovory mezi Severní a Jižní Koreou od prosince 2015. Munova konzervativní předchůdkyně, prezidentka Pak Kun-hje odmítala vést se Severní Koreou dialog, dokud se ta nezaváže k odstranění svého jaderného arzenálu.

Podle AFP nyní jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že vytváří návrh setkání, zaměřeného na zastavení vešekerých nepřátelských aktivit, jež stupňují napětí podél pozemních hranic mezi Severní a Jižní Koreou. Červený kříž k tomu dodal, že doufá v "pozitivní reakci" ze strany Severu. Napomoci by jí mohl i příslib setkání příbuzných rozdělených válkou, k němuž došlo naposledy před dvěma lety, začátkem října 2015. 

"Severní Korea by měla na naše upřímně míněné návrhy reagovat, pokud opravdu usiluje o mír na Korejském poloostrově," uvedl Cho-Myoung Gyon, jihokorejský ministr odpovědný za jednání se Severní Koreou. 

Jihokorejské rakety Hyunmoo
Jižní Korea otestovala raketu, reaguje na hrozby ze strany KLDR

Mun, který nastoupil do funkce jihokorejského prezidenta letos v květnu, prosazuje dialog se Severní Koreou jako prostředek ke zmínění napětí a chce hrát aktivnější roli v mezinárodním úsilí zkrotit nepředvídatelnou severokorejskou diktaturu. Severokorejská vláda ale dál eskalovala napětí, zejména testováním mezikontinentálních raket, k němuž přikročila v rozporu s Rezolucí OSN. K poslednímu takovému testu došlo 4. července.

Severokorejský vůdce Kim Čong-Un označil tyto rakety za "dar Američanům" a mezinárodní pozorovatelé se shodli na tom, že jde o milník v úsilí jeho vlády vytvořit raketu schopnou nést jadernou hlavici a zasáhnout americkou pevninu. Americký prezident Donald Trump proto stupňuje svůj tlak na to, aby OSN uvalilo na Severní Koreu ještě přísnější sankce.

Protilodní střely Kh-35U „Hvězda” sovětské provenience ve výzbroji severokorejské armády
Severní Korea odpálila 4 střely nedaleko amerických letadlových lodí

Podle analytika think tanku Sejong Institute Cheonga Seong-Changa je navrhovaná schůzka jedinečnou příležitostí zmírnit napětí.