VYBERTE SI REGION

Jména laureátů Nobelových cen příští týden

Stockholm/Oslo - Kdo se stane laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, bude známo v pondělí v kolem poledne.

1.10.2011
SDÍLEJ:

Nobelova cenaFoto: Archiv

Svět se příští týden dozví jména letošních nositelů Nobelových cen za úspěchy ve vědě, za literaturu a za úsilí o světový mír. V pondělí bude vyhlášen laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, v úterý za fyziku a ve středu za chemii. Ve čtvrtek bude následovat ocenění za literaturu a v pátek Nobelova cena za mír.

Kdo se stane laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, bude známo v pondělí v kolem poledne. Podle agentury Reuters mají velké šance například Američané Brian Druker, který se svým týmem vyvinul revoluční cílenou léčbu chronické myeloidní leukemie, nebo Joseph Vacanti. Ten je se svým kolegou Robertem Langerem průkopníkem tkáňového inženýrství a regenerační medicíny. Oba v roce 2005 založili společnost InVivo Therapeutics, která vyvíjí léčbu kmenovými buňkami pro pacienty s poraněními míchy.

Ve fyzice by mohli uspět Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. Tato mezinárodní trojice vědců si nárok na toto ocenění zasloužila svou prací na kvantovém provázání (entanglementu). Související teorie tvrdí, že částice mohou být propojeny takovým způsobem, že změna stavu jedné z nich okamžitě ovlivní druhou, i když jsou od sebe vzdáleny kilometry. Entanglement hraje důležitou roli ve vývoji superrychlých kvantových počítačů.

V oboru chemie vyzvedl expert David Pendlebury, který předpovědi možných laureátů pravidelně sestavuje, šance Jeana Frecheta a Donalda Tomalia za objev dendrimerů. Tyto drobné syntetické struktury mohou být navrženy pro využití v lékařství nebo v elektronice. Uspět by mohl i Martin Karplus za novátorské simulace molekulární dynamiky biomolekul.

Možné laureáty ceny za literaturu je vždy velmi obtížné odhadnout. Ve vědeckých oborech používá například Reuters systém četnosti citací, který nelze v literární oblasti takovýmto způsobem využít. Ocenění totiž mohou získat mezinárodně poměrně neznámí autoři.

Nobelova cena za mír, která bude vyhlášena v pátek, je jediná z cen zřízených švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem, která není udělována ve Švédsku, ale v norské metropoli Oslu. Na rozdíl od ostatních ji může získat i organizace, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.

Bývá také nejkontroverznější z rodiny těchto cen a okolo jejího udílení se často rozpoutávají prudké debaty. Vyskytly se i případy, kdy některá ocenění pobouřila část veřejnosti, jako v roce 1994 v případě udělení ceny Jásiru Arafatovi, podezřelému z podpory terorismu. Vlažné přijetí se dostalo také předloňskému ocenění Baracka Obamy, kdy i významná média poukazovala na to, že nový americký prezident měl tehdy za sebou jen minimální výsledky.

Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo podáno rekordních 241 nominací.

Zůstává nejasné, proč právě udělování ceny za mír přiřkl Nobel norskému parlamentu, když ostatní ceny ponechal rodnému Švédsku. Podle některých názorů chtěl Nobel předejít manipulaci výběrového procesu cizími mocnostmi, a protože Norsko tehdy bylo v personální unii se Švédskem a norský parlament neměl vlastní zahraniční politiku, nemohl být prý ze zahraničí ovlivňován. Norsko se zcela osamostatnilo až v roce 1905.

Vynálezce dynamitu Nobel (1833–1896) v závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.

Laureátům těchto prestižních ocenění náleží také příslušné medaile, diplom a finanční odměna, která byla pro letošní rok stanovena opět na deset milionů švédských korun (téměř 27 milionů korun). Pokud v jedné kategorii získá ocenění více lidí, částku si rozdělí.

V roce 1969 zavedla švédská centrální banka Sveriges Riksbank novou cenu na památku Alfreda Nobela, která je nazývána Nobelovou cenou za ekonomii. Její nositel pro tento rok bude oznámen desátého října.

Autor: ČTK

1.10.2011
SDÍLEJ:

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies