Naopak konzervativci 
z ECR, nacionalisté, euroskeptici, Zelení a levicová frakce GUE/NGL Junckera z různých důvodů nepodpořili.
Konzervativcům například vadil příliš federalistický program, Zeleným zase škrty.

Nepřesvědčil je ani plán na investice ve výši 300 miliard eur (zhruba 8,3 bilionu korun) na podporu růstu a vzniku pracovních míst, který Juncker slíbil představit do konce roku. Vyšší míru federalizace slíbil Juncker mimo jiné 
v otázce jednotného kapitálového trhu. Členské státy by do roku 2019 měly zejména malým firmám umožnit čerpat půjčky jiným způsobem než prostřednictvím bank, míní podle stanice BBC nový šéf komise.

Uznávání autorit

Podle Junckera budou muset vysocí evropští úředníci v čele jednotlivých resortů eurokomisaře víc poslouchat. „Všichni generální ředitelé se musí řídit příkazy svých komisařů, a nikoli naopak," řekl před hlasováním v parlamentu. Nová komise, 
v níž zasednou bývalí premiéři i ministři, bude podle něj političtější a efektivnější než ta dosavadní.

Šéfa končící komise Josého Manuela Barrosa se však Juncker zastal. Podle něj často čelil neoprávněné kritice. Upozornil přitom na to, že za doby jeho působení se EU rozšířila o celkem 13 nových států.

Juncker přitom vzápětí zopakoval výrok, za nějž jej už dříve kritizoval dosluhující český komisař pro rozšiřování Štefan Füle. „Žádné nové členské státy během vlády této komise nebudou. Není to možné, neměli bychom lidi klamat," vzkázal šéf komise. V jeho týmu zasedne celkem devět žen, což je stejně jako v odcházející Barrosově komisi. Dlouho to ale vypadalo, že jich bude méně. Juncker dnes přiznal, že musel často jednotlivé vlády přesvědčovat, aby mu poslaly ženské kandidátky. „Nyní máme devět žen, ale pořád je to směšné vzhledem 
k celkovému počtu komisařů," postěžoval si Juncker.

Jeho proslov přitom upoutal pozornost i tím, co v něm chybělo. „Řada lidí si všímá, že Juncker za celou dobu ani jednou nezmínil konflikt s Ruskem," poznamenal americký komentátor Dave Keating. Šéf nové komise naopak jmenoval komplikace spojené s imigrací, hrozbu teroristické organizace Islámský stát nebo šíření epidemie eboly. „Nemám pocit, že bychom od počátku této epidemie reagovali odpovídajícím způsobem," zlobil se Juncker s tím, že EU začala pořádně jednat až ve chvíli, kdy se nemoc objevila na jejím území. 

Přehled členů Evropské komise, jejích pravomocí a další informace k tématu najdete v zítřejším vydání Deníku.