VYBERTE SI REGION

K pádu Berlínské zdi přispěl omyl člena politbyra

Berlín/Praha /INFOGRAFIKA/ – Snad v žádném jiném evropském městě se existence železné opony neprojevovala tak zřetelně jako v Berlíně. Více než čtvrt století rozdělovala metropoli na Sprévě betonová bariéra, která bránila exodu obyvatel komunistické NDR do Západního Berlína. Hraniční přechody v Berlínské zdi byly natrvalo otevřeny před 25 lety, 9. listopadu 1989.

6.11.2014 1 AKTUALIZOVÁNO 6.11.2014
SDÍLEJ:

Snad v žádném jiném evropském městě se existence železné opony neprojevovala tak zřetelně jako v Berlíně. Více než čtvrt století rozdělovala metropoli na Sprévě betonová bariéra, která bránila exodu obyvatel komunistické NDR do Západního Berlína. Foto: ČTK/AP

Přísně střežená bariéra, oddělující demokratický Západní Berlín, patřící do Spolkové republiky Německo (SRN), od území komunistické Německé demokratické republiky (NDR), vyrostla v ulicích města prakticky přes noc v polovině srpna 1961. Více než čtvrt století se zdálo, že stěna ze železobetonu bude Berlín rozdělovat na věčné časy. Koncem 80. let se však politická situace v táboře socialistických zemí změnila. V čele Sovětského svazu usedl reformě naladěný Michail Gorbačov a o něco později zasedli polští a maďarští komunisté ke kulatému stolu s představiteli opozice.

Organizovaná opozice

Také v NDR se během roku 1989 začala rodit organizovaná opozice, jejímuž vzniku do té doby bránila tajná policie Stasi. V létě 1989 navíc tisíce východních Němců obsadily ambasády SRN v Budapešti, Praze a Varšavě, kde si chtěli vymoci možnost odchodu na Západ. Vládnoucí Jednotná socialistická strana Německa (SED) vedená Erichem Honeckerem přesto nejevila ochotu ke změnám, i když ji před důsledky oddalování politických reforem varoval sám Gorbačov.

Na přelomu září a října propukly v Lipsku pravidelné týdenní demonstrace, jejichž mohutnost rostla geometrickou řadou. Poprvé na nich zaznělo heslo „My jsme národ", jež se posléze stalo symbolem přechodu k demokracii v bývalé NDR.

Na projevy nespokojenosti zareagovalo vedení SED tím, že 18. října vyměnilo zprofanovaného Honeckera za Egona Krenze. Personální obměna spojená s neurčitým příslibem politických reforem ale přišla pozdě. Zatímco opatrný Krenz hodlal postupovat podle zásady „změna neznamená převrat", opozice už žádala vypustit z ústavy článek o vedoucí úloze SED a vypsání svobodných voleb.

Zrušení vízové povinnosti

Na počátku listopadu 1989 zrušila východoněmecká vláda vízovou povinnost pro cesty do Československa. Praha, která od léta 1989 čelila náporu východoněmeckých emigrantů, vzápětí otevřela občanům NDR přechody do západního Německa. Za situace, kdy stačilo sednout do auta a přes Československo odjet do Bavorska, ztratil přísný režim na vnitroněmecké hranici smysl.

Informaci o plánovaném zjednodušení byrokratických procedur pro cesty do zahraničí zveřejnil 9. listopadu člen politbyra SED Günter Schabowski. Učinil tak během živě přenášené podvečerní tiskové konference. Na otázku jednoho z přítomných žurnalistů, odkdy začne nařízení platit, Schabowski odpověděl: „Podle toho, co vím, tak odteď, okamžitě." Mýlil se, ve skutečnosti mělo nařízení platit až od následujícího dne.

Mylná informace se šířila rychlostí blesku. Ještě 9. listopadu večer se u přechodů do Západního Berlína sešly davy východních Němců. V nastalém chaosu začali pohraničníci na několika místech pouštět přes hranici jen na základě osobních dokladů. Ještě v noci byl otevřen také přechod mezi NDR a západním Německem poblíž Lübecku na severu země. Následující den šlo s běžným cestovním pasem překročit hranice i na dalších místech, a lidé začali do nenáviděné betonové zdi vyrážet průchody. Symbol studené války padl a spolu s ním se zanedlouho poroučel i východoněmecký komunistický režim.

Kolik osob zemřelo na zhruba 1400 kilometrů dlouhé hranici mezi oběma německými státy není dodnes jisté. Podle loňské studie historiků z berlínské Svobodné univerzity lze doložit 1129 obětí. Jiný výzkumný tým napočítal dokonce 1684 smrtelných případů. Mezi oběti počítal i příslušníky pohraniční stráže, kteří zemřeli při výkonu služby či v souvislosti s ní spáchali sebevraždu. Samotná Berlínská zeď, která měřila přibližně 155 kilometrů, si podle všeho vyžádala životy 138 osob.

Berlínská zeď.

Autor: ČTK

6.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ČSSD řeší, jak zabránit pádu

Praha - Co asi tak běží hlavou Bohuslavu Sobotkovi, Jeronýmu Tejcovi nebo Jaroslavu Foldynovi, když se dívají na voličské preference, které v neděli přinesla společnost TNS Aisa? Podle ní by ČSSD nyní dalo hlas 14 procent lidí, Babišovu ANO 33,5. Potíž je v tom, že každému ze jmenovaných sociálních demokratů přichází na mysl asi něco jiného.

Klub Kanál dostal "trest" za rvačky. V lednu musí zavřít

Písek – Dance club Kanál v Chelčického ulici v Písku bude mít po celý leden zavřeno. Rada města schválila stejně jako před rokem u nedalekého podniku La Noche odejmutí výjimky prodlužující provozní dobu. Důvodem byly rvačky, ke kterým zde letos došlo. „Musíme měřit všem stejně," podotkl místostarosta Písku Jiří Hořánek.

Žalobci předali poznatky z prověřování šéfů policie do Prahy

Olomouc, Praha - Olomoučtí žalobci ukončili prověřování policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho, které se týkalo sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru. Novinářům to po výslechu před sněmovní vyšetřovací komisí k reorganizaci policie řekl šéf vrchního státního zastupitelství Ivo Ištvan. Podle informací ČTK poznatky předali kolegům do Prahy, což Ištvan nechtěl potvrdit. Uvedl, že nechce kolegy vystavovat mediálnímu tlaku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies