VYBERTE SI REGION

Kam kráčejí USA po útocích z 11. září?

Washington – Kontrolní rámy na letištích, mučení vězňů, držení podezřelých ve věznici Guantanámo a dvě šlamastyky v podobě drahých válek v Afghánistánu a Iráku.

6.9.2011 3
SDÍLEJ:

Na Světové obchodní středisko zaútočili teroristé 11. září 2001. Foto: AP/Taylor Carmen, EPA

Neublížila si Amerika přehnanou horlivostí? Mnozí odborníci teď s odstupem 10 let tvrdí, že ano.
Spojené státy válka proti teroru změnila. A nejen je. Začala téměř vzápětí po teroristických útocích proti USA z 11. září 2001.
„Nastal okamžik jakéhosi národního syndromu posttraumatického stresu, ve kterém Spojené státy přistoupily na všechny přehnané reakce Bushovy vlády,“ vysvětluje analytik David Rothkopf.

„To vyvolalo dojem paniky, přehnané reakce. Ustoupili jsme od svých hodnot a konec konců to uškodilo Spojeným státům více, než to udělal bin Ládin. To je cílem terorismu: jednat a doufat, že to povede u nepřítele k odpovědi, která nakonec způsobí větší škody než původní čin,“ soudí Rothkopf.

Bin Ládinovy vize nevyšly

Šéfa teroristické islámské sítě al-Káida Usámu bin Ládina se Spojeným státům podařilo letos v květnu zabít, ale celková bilance boje proti teroru je bolestivá.

Na sto tisíc amerických vojáků je stále v Afghánistánu. Asi 7500 amerických vojáků či jejich spojenců v této válce či v Iráku zemřelo. USA si přitom na konflikty v obou zemích musí půjčovat, což dramaticky zvýšilo zadluženost země.

Za vítěze ale nelze považovat ani islamistické teroristy. USA výrazně posílily bezpečnostní opatření a přebudovaným zpravodajským službám se podařilo dalším velkým útokům v zemi zabránit. Bin Ládinův sen o světové svaté válce proti USA se tak nenaplnil. „Nebyl vnímán jako nějaký mezinárodní vůdce. Byl zabit a lidové arabské vzpoury ukázaly, že islámský fundamentalismus není hlavním přáním obyvatel této oblasti,“ soudí politolog Julian Zelizer.

Návod: Hlavně mluvit opatrně

Největší hrozbou pro bezpečnost a velmocenské postavení USA navíc podle řady odborníků není mezinárodní terorismus.
„11. září je důležitou událostí, ale není původem významných geopolitických a ekonomických změn ve světě,“ vysvětluje Rothkopf.
Podle něj ekonomický, politický a strategický vzestup Číny, Indie či Brazílie oslabí americkou velmoc více, než to dokázal bin Ládin. Podobně jako jejich západní spojence je také trápí již zmíněný obří státní dluh, nezaměstnanost přesahující devět procent a stárnutí obyvatel.

I přes řadu jiných problémů jsou ale události z 11. září 2001 v USA stále velmi ožehavé téma. Bílý dům nedávno vydal pro své zaměstnance podrobný návod, jak o útocích „pozitivně a prozíravě“ hovořit. Dokument existuje ve dvou verzích, jedna je určena přímo pro USA, druhá pro zahraničí.

Úředníci mají za úkol příliš nezmiňovat al-Káidu a naopak zdůrazňovat mezinárodní solidaritu zemí postižených terorismem, stejně jako význam aktuálních revolucí v arabském světě. Dokument přitom decentně opomíjí fakt, že dosavadní autoritativní režimy patřily spíše k americkým spojencům.

Ten, co stavěl „dvojčata“

Říká o sobě, že zemře, až nebude mít co stavět. Takže je vlastně nesmrtelný. Mezi inženýry je legendou – vždyť to on stavěl newyorská „dvojčata“, která 11. září 2001 zničili teroristé.
Jmenuje se Leslie Earl Robertson. Dnes 83letý muž je pořád jako kluk, který si rád hraje se stavebnicí – ovšem s reálnými obřími kostičkami, píše o něm magazín Spiegel.
Už půl století staví mrakodrapy. Ony dvě věže Světového obchodního centra (WTC) jsou jeho největší úspěch, největší dílo a zároveň největší břímě. Nebudí se ale v noci a nezdají se mu úzkostné sny o mracích popela a hroutících se mrakodrapech „dvojčat“ ani o jiných výškových stavbách, které se teprve mají začít stavět. Ze své kanceláře ve věžáku na luxusní adrese Manhattanu (dodnes prý pracuje 12 hodin denně sedm dní v týdnu a vstává v 5.30 ráno, úspěšně podniká) se přece jen nerad dívá ven jedním z oken pod sebe – na základy, které zůstaly po „dvojčatech“.
„Neznám žádný jiný mrakodrap, který by náraz tak dlouho ustál. Žádný – s výjimkou WTC,“ chválí se. Tato věta mu obzvlášť leží na srdci.
Říká, že nestaví pro minulost, ale pro budoucnost, a že by kdykoli dokázal postavit nová „dvojčata“. Spíš ale myslí na mrtvé, ne na dva obří zřícené domy.
Jak vlastně tehdy k zakázce přišel?
„Prezident Kennedy chce poslat člověka na měsíc, vy postavíte největší budovu světa,“ dostal prý zadání v 60. letech. Tehdy mu bylo 34 let a byl to jeho první velký projekt, píše Spiegel. Měl nacpat milion metrů čtverečních pro kanceláře do 70 tisíc čtverečních metrů stavební plochy. Konstrukce měla ustát orkány i silná zemětřesení. Pracoval na tvorbě WTC 10 let, v letech 1972 a 1973 byly věže hotové. Jeho životní dílo, plánované na věčnost, nepřežilo ani 30 let. Ne jeho vinou.

TOMÁŠ PROCHÁZKA

(doh, čtk/afp)

Autor: Redakce

6.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
2

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies