VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kambodžané: soud s Rudými Khmery je divadlem pro zahraničí

Takeo, Kambodža – Kambodžany už minulost nezajímá. Nechtějí se vracet k děsivé etapě svých dějin, kdy režim Rudých Khmerů zahájil genocidu vlastního národa.

10.2.2008 2
SDÍLEJ:

Proces s Nuon Cheou je podle Kambodžanů spíše fraška. Foto: REUTERS/ Chor Sokunthea


Na lavičce ve vesnici Wat Kirisrasong sedí pět žen, Jak se na staré buddhistky sluší a patří, mají oholené hlavy. Chvílemi se smějí, chvílemi otřou slzu. Každá z nich má svůj příběh, každá během šíleného režimu Rudých Khmerů někoho pohřbila – manžela, matku, otce, sestry, bratry, děti. Patří ke generaci, která během maoistického eperimentu Pol Pota trpěla nejvíce.

Tenkrát, v polovině 70. let to byly ženy v nejlepším věku, vychovávající vlastní děti. Měly by to být tedy ony, kdo by bude cítit největší satisfakci z toho, že strůjci genocidy, při níž zahynulo 1,7 milionu Kambodžanů, nyní stojí před soudem.

Jenže všechno je jinak. “Nevím o ničem, nezajímá mě to už, proč taky? Je to pryč. Spíš mám teď sama problém přežít. Zůstala jsem úplně sama. Manžel mi zemřel před očima vysílením a stejně tak většina rodiny,” říká 67 letá Sung a dodává” “Nechci o tom mluvit, je to pryč”.

V Kambodži neexistuje sociální system a staří lidé jsou odkázáni na pomoc rodiny. Ti, kteří nikoho nemají, žebrají nebo dělají drobné práce za kousek jídla. Mnoho starých lidí přitom v Kambodži už není. Jejich generaci zdecimovali právě Rudí Khmerové.

Ti se moci chopili v roce 1975, vyhlásili rok nula, zavřeli školy, zakázali náboženství, zrušili peníze a všechny obyvatele vysídlili na venkov. Tam měli mýtit džungli a pracovat na polích.

“Denně jsme dostávali jednu misku vody s trochou rýže. Ten strašlivý hlad si nikdo neumí představit. Lidé přestali přemýšlet, v našich hlavách bylo jen to, kde vzít něco k jídlu,” říká Yim Keat.

Tehdy mu bylo 20 let a dnes jé šefem chirurgie v nemocnici ve městě Takeo. Při epidemiích, hladem, vyčerpáním, ve vězení nebo na popravišti zahynula čtvrtina populace.

Duch je ve vězení

Ti, kteří toto vše mají na svědomí, doposud nebyli potrestáni. Jejich vůdce Pol Pot zemřel v roce 1998, ale naživu jsou jich stale desítky. Mezi nimi i “bratr číslo 2” Nuon Chea.

Celých 30 let žil poklidně v ústraní a “četl knihy a zahradničil”, když ho nedávno zatkla policie a předala mezinárodnímu soudu. Ten byl ustanoven v roce 2005 pod patronací OSN. Hned při prvním slyšení však Nuon Chea požádal o propuštění na kauci a soud byl opět odložen.

Spolu s ním čekají ve vazbě i čtyři další tvůrci genocidy vlastního národa. O kauci požádal I Kang Kek Ieu, bývalý velitel věznice Tuol Sleng, přezdívaný Duch. Z jeho věznice se člověk dostal jedině jako mrtvý. Lidé byli popravování ranou železnou tyčí nebo proříznutím hrdla.

Branou vězení prošlo kolem 17 tisíc lidí. Jen sedm tisíc přežilo útrapy a dočkalo se svobody v lednu 1979. Jeho žádost však soud zamítnul a Duch je tak ve vězení a čeká na soud.

Raději postavte školu


Právě protahující se proces vadí Kambodžanům nejvíce. “Když byl soud ustanoven, měli jsme radost, že spravedlnost existuje, ale když vidíme ty frašky okolo, už nás to nezajímá. Chceme žít svůj život a ne pořád se vrtat v minulosti,” říká dvaatřicetiletý Phon Syna.

On sám má jen matné vzpomínky. “Bylo nás devět sourozenců a jenom já jediný jsem přežil, ostatní zemřeli na různé nemoci a podvýživu. Otce popravili, protože byl herec v divadle. Matka o tom nikdy nemluví, jen občas pláče. Ale ten soud pro ni už není důležitý, chce jen, abychom se měli dobře.“

Mnoha Kambodžanům navíc vadí i to, že soud je drahý a byli by raději, kdyby se peníze investovali do zdravotnictví nebo školství. „Víte, ani já v tom nemám jasno. Přijde mi, že to celé se spíš děje pro zahraničí, aby viděli, že v Kambodži fungují soudy. Pro nás Kambodžany to takový význam nemá. Snad jen proto, aby to pak fungovalo jako výstraha dalším generacím,“ míní novinář Sam Rith z týdeníku Cambodia Weekly.

A mladá generace? „Nikdy nepochopím, co ti lidé museli prožít, asi to bylo strašné, ale nechci si tím kazit život. U nás v rodině je to tabu,“ říká pětadvacetiletá studentka Kanya.

Markéta Kutilová, novinářská agentura Pozitivum

Autor: Markéta Kutilová

10.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies