VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč kandidáti na prezidenta v USA potřebují tolik peněz?

WASHINGTON- Kandidáti na post amerického prezidenta oznámili rekordní sumy, které se jim podařilo získat v prvních třech měsících nezvykle dlouhé kampaně pro volby v příštím roce. Úhrn částek vede k očekávání, že náklady poprvé přesáhnou miliardu dolarů (20,9 miliardy korun)

10.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Republikáni a demokraté minulý týden oznámili, že se jim podařilo sehnat přes 120 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Jen dva demokratičtí kandidáti, senátoři Hillary Clintonová a Barack Obama, získali dohromady na 50 milionů dolarů (přes miliardu korun).

Zatímco čísla jsou ohromující, současný systém, v němž peníze do kampaně míří hlavně ze soukromých zdrojů, po kandidátech vyžaduje, aby už od začátku získávali obrovské sumy peněz a nikdy s tím nepřestali.

Změny v harmonogramu státních primárek - předběžných voleb, které rozhodnou o tom, který z kandidátů povede do voleb šiky dvojice hlavních politických stran - se přidaly k potřebě získat ještě víc peněz než dříve. Kandidáti totiž budou muset souběžně bojovat v primárkách ve více státech najednou, což vyvolává potřebu dalších prostředků na cestování, zaměstnance i jiné dodatečné náklady.

Mírný nárůst v legálních hranicích příspěvků jednotlivců jim dal možnost vybrat více peněz, avšak základní dynamika zůstává stejná. Úspěšná prezidentská kampaň je založena na tom, že k získání hlasů milionů se využívá nákladné reklamní kampaně a je třeba zmobilizovat stovky spolupracovníků napříč celou zemí.

"Americké prezidentské volby jsou jako světová válka, která se bojuje na mnoha frontách, na nichž kandidáti opravdu musejí nasadit své síly na rozsáhlém území," řekl profesor politických věd na Rutgersově univerzitě Ross Baker.

Kandidáti usilující o nominaci svých stran podstupují celou sérii testů v jednotlivých primárkách, které trvají řadu měsíců. Časnější primárky mají tendenci být důležitější, protože strany se sjednocují kolem svých vůdců, zatímco slabší kandidáti začínají odpadávat. Pro nadcházející volby několik států také přesunulo hlasování, což vedlo k nahuštění harmonogramu na začátek. Zároveň to ale nutí kandidáty, aby cestovali sem a tam po vzdálených státech. Téměř polovina států bude mít primárky 5. února, případně toto datum zvažují.

Relativní nováček Obama překvapil, když oznámil, že se mu podařilo sehnat jen o milion dolarů méně než rekordních 26 milionů Clintonové. Naopak republikán John McCain, který byl kdysi považován za žhavého kandidáta na nominaci své strany, získal jen 12,5 milionu dolarů, čímž výrazně zaostává za protivníky Mittem Romneyem (23 milionů) a Rudym Giulianim (15 milionů).

Potřeba udělat už na začátku určitý dojem je v tomto volebním období ještě větší, protože poprvé za půl století se o křeslo nebude ucházet ani úřadující prezident, ani viceprezident.

I kvůli tomu si kandidáti budou muset během kampaně pronajímat velká letadla, aby jejich spolupracovníky dopravovala na různé mítinky, budou jim rezervovat hotely a zároveň povedou i rozsáhlé "pozemní operace" v důležitých státech. Budou se také muset víc spoléhat na televizní kampaně v hlavních městských oblastech, aby dosáhli na maximum hlasů. S tím, jak si kandidáti s více penězi budou kupovat omezený počet reklam v hlavních městských oblastech, televize budou zvyšovat ceny jako na aukcích.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí americká vláda neurčuje ceny, avšak vyžaduje, aby měl každý kandidát rovnou příležitost si je zakoupit. Zákonodárci se pokusili v 70. letech zvrátit trend zvyšující se důležitosti peněz v kampani omezeným systémem veřejného financování voleb umožňujícím, aby kandidáti, kteří souhlasí s omezením prostředků, čerpali prostředky i z fondů federální vlády. Hlavní kandidáti se však od toho začali odklánět - důvodem bylo to, že mohou sami získat mnohem více prostředků, než by dostali od vlády.

10.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pomoc s ochranou státních hranic by měly „slušně nabídnout" Řecku ostatní země Evropské unie ve chvíli, kdy to Atény samy nezvládají. Při příchodu na dnešní mimořádný summit EU k migrační problematice to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.
2 11

Brusel kárá Maďarsko. Jak skončí spor o vysoké školy?

Bezpilotní letoun - dron. Ilustrační foto.
5 12

Policie chce na pomoc nové drony. Nejenom k ochraně prezidenta

Trump chce odejít z NAFTA. Největší obchodní dohoda světa možná skončí

Bílý dům chce odstoupit od severoamerické dohody o volném obchodu. Největšímu obchodnímu uskupení světa tak možná hrozí zánik. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je smlouva pro Ameriku nevýhodná a brání ve vytváření nových pracovních míst.

Smutná zpráva z filmového světa. Zemřel Jonathan Demme, režisér Mlčení jehňátek

Jonathan Demme, režisér oscarového Mlčení jehňátek, dnes zemřel v New Yorku. Bylo mu 73 let. Příčinou úmrtí byly komplikace s rakovinou jícnu.

Překvapení se nekoná, Rada zvolila šéfem ČT opět Petra Dvořáka

Českou televizi povede od začátku října po dobu dalších šesti let opět její stávající ředitel Petr Dvořák. V druhém kole volby generálního ředitele veřejnoprávní televize získal od Rady České televize maximum patnácti možných hlasů.

AKTUALIZUJEME

Charlie Hebdo: Policie zadržela 10 podezřelých

/VIDEO/ Velké zatýkání po Francii a Belgii. V souvislosti s útokem na redakci časopisu Charie Hebdo z ledna 2015 bylo do dneška zadrženo deset podezřelých.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies