V současné době nechodí do školy 3,7 milionu afghánských dětí. Organizace Save the Children očekává, že během letošního roku počet afghánských dětí mimo školu stoupne o dalších 400 tisíc - jak kvůli rostoucí nestabilitě země, tak vzhledem k nucenému návratu afghánských uprchlíků z Pákistánu.

Loni se z Pákistánu vrátilo do vlasti 600 tisíc Afghánců. Polovina dětí, které z Pákistánu přišly, školy nenavštěvuje. Často pracují v ulicích afghánských měst, protože jejich rodiče nemohou najít práci.

Čtěte také: K útoku se přihlásil Islámský stát, policie zatkla už osm lidí

"Můj tatínek prodává zmrzlinu a bratr igelitové sáčky, takže máme jen málo peněz na jídlo," řekl agentuře AP jedenáctiletý Džahangír, jehož rodina se vrátila před šesti měsíci. "Nemůžu chodit do školy," dodal chlapec, zatímco společně se svým otcem tlačil zmrzlinářský vozík po kábulské ulici. V Afghánistánu nyní začíná po dlouhé zimě nový školní rok a Džahangír by si moc přál, aby mohl zamířit do třídy, napsala agentura AP.

K 600 000 afghánských běženců, kteří loni přišli z Pákistánu, letos podle očekávání přibude přes milion dalších.

Nenechte si ujít: Další útok v Antverpách: Muž chtěl najet do nákupní zóny, byl zatčen

Za vlády fundamentalistického hnutí Taliban navštěvoval školy méně než milion žáků. Po pádu Talibanu v roce 2001 vzrostl počet studentů v Afghánistánu na sedm milionů, což bylo považováno za jeden z hlavních úspěchů obnovy země po desítkách let válek. Nyní ale tento proces uvázl na mrtvém bodě. Peníze určené na stavbu nových škol byly mnohdy rozkradeny, tisíce falešných učitelů poškodily podle agentury Reuters kvalitu vzdělávání v zemi. Po Libérii a Jižním Súdánu má Afghánistán nejvíc dětí, které nenavštěvují základní školu.

Kvůli zhoršené bezpečnostní situaci bylo jen v minulém roce zavřeno 1006 škol. To je více než dvojnásobek oproti roku 2015. Jiné školy přežívají, vyučuje se v nich ale v naprosto neodpovídajících podmínkách.

Jednou z nich je základní škola Kobi v Kandaháru. Z 1500 žáků, kteří by ji měli navštěvovat, se řada učí pod stanem. "Nemáme židle, stoly, nemáme elektřinu, sportoviště," vykládá devítiletá Šamsija Džanová. V první školní den se na vyučování v Kobi dostavily jen asi dvě třetiny školáků. Podle učitelů mnozí rodiče nyní raději drží děti doma, protože se bojí únosů a násilností.