Praha svou loňskou pozici na 59. místě ze 140 měst obhájila, o čtyři místa za ní se drží Bratislava a o dvě dále polská Varšava.
Těsně za prvním Melbourne jsou Vídeň a Vancouver, které následují kanadské Toronto a Calgary.
"Ve Vídni je obecně nízká kriminalita, loni došlo k 68 násilným trestným činům a za několik posledních let se stala jen jedna vražda," chválí rakouské hlavní město Economist. "Pro srovnání - v Detroitu došlo loni k 302 vraždám a ve venezuelském Caracasu dokonce k 4308 vraždám." V Česku za rok 2015 podle ČSÚ došlo ke 155 vraždám, z toho ke 24 v Praze.
Dobře se žije ale i v německém Hamburku. Za posledních deset let si polepšil například Amsterdam díky poklesu kriminality, nebo Reykjavík, který vyskočil o 13 míst nahoru díky tomu, že přestavěl centrum města, čímž vylepšil své „kulturní vyžití“. Pár bodu vybojovala i Bratislava, nebo Budapešť, který má 36. místo.
Na kvalitu života v evropských metropolích mají vliv především teroristické útoky, kvůli kterým se propadly Manchester a Stockholm. Jako faktory, které jsou v evropských metropolích destabilizující a mohou vyvolat politický konflikt, uvádí Economist migrační krizi a nejistotu ohledně brexitu.
„Ohroženy jsou nicméně i relativně stabilní země, jako USA, které čelí občanským nepokojům spojené s hnutím Black Lives Matter a politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ všímá si aktuálního napětí Economist.
Tam, kde je málo lidí, se žije dobře
Studie posuzuje třicet faktorů, například kriminalitu, bezpečnost, infrastrukturu, životní prostředí, nebo přístup ke vzdělání, zdravotnictví a dalším službám. Výzkumníci si všímají zajímavého vztahu mezi vysokou kvalitou života a nízkou hustotou zalidnění.
„Dobré hodnocení mají města v bohatších zemích o střední velikosti s relativně malou hustotou zalidnění,“ píší výzkumníci, „což posiluje volnočasové a rekreační aktivity a je zde také nižší kriminalita.“
Šest z první desítky měst je v Austrálii a v Kanadě, které mají nízkou hustotu zalidnění. Dobře se umístily i finská a novozélandská města, kde je hustota zalidnění ještě menší.
„Tento trend narušuje pouze Rakousko, nicméně porovnání Vídně s megalopolemi jako New York, Londýn, Paříž a Tokio, je vídeňská populace s 1,8 miliony lidí relativně malá,“ uvádí se dále ve studii.
Oběti vlastního úspěchu
„Globální obchodní centra jsou oběťmi svého vlastního úspěchu. New York, Londýn, Paříž a Tokio nabízejí spoustu volnočasových a rekreačních aktivit, vyznačují se ale vysokou kriminalitou a mají problémy s veřejnou dopravou, což snižuje pohodlí života,“ píše Economist.
Díky rekordnímu počtu vražd si pohoršil zmíněný Detroit. Dobře na tom není ani Madrid, Londýn, Athény, nebo Moskva. Do poslední desítky se zřítily ukrajinský Kyjev, libyjský Tripolis, nebo nigerijský Lagos.
Nejhorším městem pro život na světě je Damašek, který si poslední pozici kvůli krvavé válce v Sýrii drží už pátý rok.