Klausova výjimka opět činí v Bruselu rozruch

Ústavní výbor Evropského parlamentu nebyl ve čtvrtek schopen rozhodnout o zprávě, která EU nedoporučuje, aby souhlasila s žádostí ČR připojit tuto výjimku k již ratifikované lisabonské smlouvě jako protokol. Tento „český“ protokol by měly členské státy schvalovat souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie v příštím roce.

K přijetí „výjimky“ se státy EU zavázaly na žádost Václava Klause. Prezident si ji svého času vymohl jako podmínku toho, že podepíše lisabonskou smlouvu, která už platí od prosince 2010. Protokol má pak údajně zaručit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR. Podle některých právníků jsou to ale liché obavy.

Evropský parlament má v české žádosti jen konzultační roli. Rozhodnutí o tom, zda se návrhu vyhoví či nikoli, je na zemích EU. Počítá se s tím, že „Klausovu výjimku“ budou státy na základě dohod lídrů z roku 2009 schvalovat souběžně s ratifikací přístupové smlouvy s Chorvatskem, avšak její součástí nebude. Parlament má sice jen roli konzultační, avšak přesto se nejprve musí nějak vyjádřit. Až poté mohou dát země tomuto scénáři definitivně zelenou.

Právní rébus

„Čelíme nyní právnímu rébusu. V parlamentu není žádná většina ani pro, ani proti českému protokolu,“ řekl v prohlášení liberální britský europoslanec Andrew Duff, který je autorem zmiňované zprávy. Hlasování o ní v ústavním výboru skončilo remízou 11:11. Zpráva výboru má být podkladem pro rozhodování celého zákonodárného sboru. Bez jeho vyjádření nemohou hlavy států a vlád pokročit kupředu, doplnil Duff.

Podle parlamentních procedur to, že hlasování skončilo patem znamená, že buď bude muset Duff zprávu přepracovat a předložit znovu, nebo ji bude muset připravit nějaký jiný zpravodaj. To by pak za následek mohlo mít, že se odloží konečné rozhodování o „výjimce“ na úrovni šéfů států a vlád, které se předběžně plánovalo na březen.