VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kolumbijští povstalci vyhlásili osmidenní volební příměří

Bogotá - Dvě největší kolumbijské povstalecké skupiny vyhlásily od příštího úterý jednostranné osmidenní příměří. Informovaly o tom dnes tiskové agentury s odkazem na prohlášení rebelů. Příměří souvisí s prezidentskými volbami, které se v Kolumbii konají 25. května. Vláda na prohlášení povstalců zatím nereagovala.

16.5.2014
SDÍLEJ:

Kolumbijská vlajka. Ilustrační fotoFoto: čtk

Levicové skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Vojsko národního osvobození (ELN) ve společném prohlášení uvedly, že od 20. května na dobu osmi dní vyhlašují klid zbraní. Síly FARC už více než rok a půl vedou na Kubě s kolumbijskou vládou rozhovory o trvalém míru, které se dosud nepodařilo uzavřít.

„Kdokoli přeruší mírový proces v Havaně, bez ohledu na to, kdo bude prezidentem, bude muset zaplatit velmi vysokou politickou cenu. Nezměrnou cenu," prohlásil tento týden člen vyjednávacího týmu povstalců Rodrigo Granda.

Pro rebely by lepším ze dvou hlavních prezidentských kandidátů byl současný prezident a zástupce pravého středu Juan Manuel Santos, který na snaze o mírové ukončení půl století trvajícího ozbrojeného povstání postavil svou kampaň za znovuzvolení. Jeho pravicový soupeř Óscar Iván Zuluaga, který jej v poslední době v předvolebních průzkumech dotahuje, chce naopak vyjednávání ukončit a nasadit proti povstalcům sílu, pokud se nevzdají bez podmínek.

Povstalci v posledních letech vyhlásili příměří několikrát, naposledy předloni při zahájení mírových rozhovorů. Vláda se k nim však opakovaně odmítla připojit a vojáci akce namířené proti rebelům nepřerušili. Během zmíněného předloňského klidu zbraní navíc úřady obviňovaly povstalce z několika útoků.

Rozhovory členů FARC s vládou mají vyřešit hlavní sporné body, mezi něž patří například vrácení půdy zabavené státem rolníkům, či prodej drog, z něhož levicoví rebelové financují svou činnost. Zatím se však podařilo vyřešit jen část témat, ačkoli prezident Santos nedávno oznámil, že by chtěl mít mírovou dohodu na stole ještě letos. Partyzánská válka FARC trvá pět desetiletí a v jejím důsledku zemřelo přes 200.000 lidí.

Autor: ČTK

16.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies