VYBERTE SI REGION

Konec dohadů. Soud poslal Breivika na 21 let do vězení

Oslo – Norský atentátník Anders Behring Breivik byl dnes odsouzen k maximálnímu trestu, který norské právo zná – k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Pětičlenný senát v Oslu jednomyslně rozhodl, že pravicový extremista je vinen ze spáchání útoků v norské metropoli a v jejím okolí, při nichž loni 22. července zahynulo 77 lidí.

24.8.2012 18
SDÍLEJ:

Anders Breivik před vynesením rozsudku předvedl opět svůj pozdravFoto: čtk

Breivik po vynesení verdiktu dal prostřednictvím svých advokátů najevo, že se neodvolá.Vzhledem k tomu, že nikdo nezpochybňoval, že pachatelem loňského masakru je Breivik, bylo za klíčovou otázku považováno právě to, zda senát uzná obžalovaného příčetným a pošle ho do vězení, nebo zda ho označí za nesvéprávného a rozhodne o jeho umístění do psychiatrické léčebny. Soud nakonec dospěl k názoru, že Breivik byl v době útoků duševně zdráv a že si byl plně vědom toho, co dělá.

Prodloužení vazby o 5 let

V Norsku neexistuje doživotní trest vězení. Breivikovi byla nicméně uložena zvláštní forma trestu zvaná „forvaring", která dává možnost uvěznění odsouzeného opakovaně prodloužit vždy o pět let. Dotyčný tak může zůstat v cele až do konce svého života. Teoreticky „forvaring" umožňuje propustit odsouzeného nejdříve po deseti letech. Do délky trestu bude Breivikovi započítán více než rok (445 dní), který strávil ve vazbě.

Breivik, v černém obleku, šedé kravatě a bílé košili, dnes přišel do soudní síně se svým obvyklým ironickým úsměvem. Když mu ostraha sundala pouta, předvedl také svůj pozdrav zaťatou pěstí. Rozsudek vyslechl klidně a na tváři měl spokojený úsměv, protože soud mu dal zapravdu v tom, že není nepříčetný. V místnosti bylo v tom okamžiku údajně slyšet jen cvakání novinářských fotoaparátů.

Příbuzní si oddechli

Soudní síň byla při dnešním líčení zcela zaplněná. Kromě žurnalistů byli čtení verdiktu přítomni i mnozí z těch, kteří oba atentáty přežili, a příbuzní obětí, kteří rozsudek přijali s uspokojením. Vynesení verdiktu vysílala v přímém přenosu norská televize i řada zahraničních televizních stanic.

Zdůvodnění rozsudku, které má podle norského listu Verdens Gang 90 stran, soudkyně Wenche Arntzenová zahájila detailním líčením života odsouzeného od jeho dětství až po dospělost a přípravu na útoky. Zmínila se přitom o organizaci templářských rytířů, o níž Breivik tvrdí, že ji zakládal a že v jejím jménu bojuje proti multikulturalismu. Zatímco prokuratura uváděla Breivikovu posedlost touto organizací za důkaz jeho utkvělých představ, soudkyně odmítla takovou interpretaci. Dala jasně najevo, že Breivika nepovažuje za psychotického člověka trpícího utkvělými představami, ale spíše za lháře.

Jedni plakali, druzí se objímali

Soudce Arne Lyng popsal, jak promyšleně si Breivik připravoval uniformu a zbraně. Následovalo čtení jmen všech obětí a popis okolností jejich smrti. Někteří příbuzní obětí v soudní síni v tu chvíli začali plakat, jiní se vzájemně objímali. Většina z nich byla s trestem pro Breivika spokojená.

Při zdůvodňování rozsudku si Breivik podle svého zvyku psal poznámky na arch papíru.

Je pravděpodobné, že odsouzený na závěr dnešního dne dostane možnost krátce se k verdiktu vyjádřit. V první přestávce během zdůvodňování rozsudku Breivik řekl svým obhájcům, že ho rozhodnutí soudu nepřekvapilo. Také uvedl, že se neodvolá, protože jeho hlavním cílem bylo, aby nebyl prohlášen za duševně chorého.

Zatímco prokuratura žádala o psychiatrickou péči pro Breivika, on sám chtěl být uznán příčetným. Prokuratura se tedy možná proti rozsudku odvolá; má na to dva týdny od předání soudních dokumentů.

Breivik trvá na své nevině

Útočníkovi záleželo na tom, aby nebyl označen za mentálně chorého, protože by to zdiskreditovalo jeho ideologii namířenou proti muslimům a přistěhovalcům obecně. Breivik se ke svým činům již dříve přiznal, ale trvá na své nevině. Masakr prý spáchal v sebeobraně, aby uchránil Norsko a celou Evropu před islamizací, za jejíž podporu kritizuje norské instituce.

Breivik bude umístěn ve věznici Ila, která se nachází několik desítek kilometrů severozápadně od metropole Osla. Podle průzkumu veřejného mínění, uskutečněného deníkem Verdens Gang, je 72 procent Norů přesvědčeno, že vězení je pro Breivika odpovídající trest, protože atentátník je natolik duševně v pořádku, aby mohl být za své činy trestně odpovědný. Podmínky ve věznici, kde má Breivik k dispozici tři cely sloužící jako ložnice, tělocvična a pracovna a také počítač bez připojení na internet, ale 54 procent dotázaných považuje za příliš komfortní.

Šílení střelci se k soudu dostanou málokdy, většinou se zabijí

Osudy některých známých mnohonásobných vrahů či vraždících extremistů:

Skončili před soudem:

19. dubna 1995 – Před sídlem amerických federálních úřadů v Oklahoma City explodovala dodávka s výbušninami. Detonace a pád budovy si vyžádaly 168 obětí, dalších 700 lidí bylo zraněno. Útok provedl Timothy McVeigh, vyznamenaný veterán války v Perském zálivu, jenž tak chtěl pomstít dva roky starý útok FBI na sídlo davidiánů Davida Koreshe v texaském městě Waco, kde zahynulo přes 80 členů sekty. McVeigh byl v červnu 1997 odsouzen k tresti smrti, jeho komplic Terry Nichols dostal doživotí. Další aktér atentátu Michael Fortier dostal výměnou za spolupráci 12 let vězení a v lednu 2006 byl za dobré chování propuštěn. McVeigh byl popraven injekcí 11. června 2001.

28. dubna 1996 – Celkem 35 osob se stalo oběťmi řádění 28letého mentálně postiženého Martina Bryanta v Port Arthuru v Austrálii. Bryant byl 22. listopadu téhož roku odsouzen k doživotnímu trestu vězení. Posudky psychiatrů konstatovaly, že má sice inteligenční kvocient jedenáctiletého dítěte, dokáže však rozeznat dobro od zla a je za své jednání plně odpovědný.

4. května 1998 – Za 16 teroristických útoků v letech 1978–1995, při kterých zahynuli tři lidé, byl odsouzen k doživotí bez možnosti propuštění Theodore Kaczynski. Původně byl geniálním matematikem, později žil jako poustevník ve srubu v Montaně, kde vyráběl pumy, které poštou posílal svým domnělým nepřátelům. Do dějin vstoupil jako Unabomber, protože útočil proti univerzitám a leteckým společnostem. Kaczynski motivoval své činy odporem k průmyslové civilizaci a láskou k přírodě. Na stopu policii přivedl Kaczynského bratr David, jenž po přečtení Unabomberova manifestu úřady upozornil na mnoho paralel s dopisy, které psal jeho bratr domů. Podle odborníků celé pasáže tohoto textu opsal dnes odsouzený norský atentátník Anders Behring Breivik.

10. března 1999 – Duševně narušený Rakušan Franz Fuchs byl odsouzen k doživotí za spáchání série 28 bombových a dopisových atentátů v Rakousku a Německu. Způsobily smrt čtyř lidí a 15 dalších vážně zranily. Většinu adresátů výbušných zásilek tvořili příslušníci národnostních menšin či obhájci utečenců. Snad nejznámější obětí Fuchse, který při jednom útoku sám přišel o ruce, byl někdejší starosta Vídně Helmut Zilk, který ztratil tři prsty na ruce. V únoru 2000 spáchal Fuchs sebevraždu.

31. května 2003 – Při nahodilé kontrole zadržela policie v Severní Karolíně Erika Rudolpha. Tento truhlář a stoupenec náboženského hnutí Christian Identity měl na svědomí několik atentátů na území USA. Při tom největším, v roce 1996 na olympijských hrách v Atlantě, zahynul jeden člověk a více než 100 lidí bylo zraněno. Další směřovaly proti potratovým klinikám a klubu homosexuálů. Rudolph byl v roce 2005 odsouzen na doživotí bez možnosti propuštění.

11. listopadu 2009 – V americkém státě Virginie byl popraven John Allen Muhammad, který v roce 2002 se svým komplicem zastřelil z úkrytu svého vozu speciální puškou deset lidí. Muhammad, veterán z války v Perském zálivu, a jeho mladý společník Lee Boyd Malvo v roce 2002 svými útoky paralyzovali americké hlavní město Washington a další státy. Muhammad byl v roce 2004 odsouzen ve Virginii k trestu smrti za jednu z vražd. V době, kdy očekával výkon trestu, jej úřady vydaly do Marylandu, kde byl usvědčen ze šesti vražd a odsouzen k šesti doživotním trestům vězení bez možnosti propuštění. Malvo byl odsouzen k doživotí.

24. srpna 2012 – Norský atentátník Anders Behring Breivik byl odsouzen k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Soud v Oslu shledal pravicového extremistu vinným ze spáchání pumovém útoku před vládním úřadem v centru Osla a střelby v táboře sociálnědemokra­tické mládeže na ostrově Utöya, při nichž loni 22. července zahynulo 77 lidí.

Spáchali sebevraždu či byli zastřeleni:

srpen 1966 – Pětadvacetiletý student Charles Whitman postřílel na univerzitě v texaském Austinu 16 lidí a 31 zranil, než ho zneškodnil policejní střelec. Předešlé noci zabil Whitman svou manželku a matku.

duben 1982 – Opilý jihokorejský policista U Pom-kon se doma pohádal se ženou a poté v amoku v několika vesnicích postřílel 57 lidí a 35 osob zranil. Nakonec spáchal sebevraždu. Až do útoku Breivika se jednalo o nejkrvavější obdobný případ.

únor 1994 – Židovský osadník Baruch Goldstein postřílel v Hebronu v mešitě při modlitbě 29 Arabů a 100 jich zranil. Poté byl ubit rozlícenými věřícími.

březen 1996 – Na základní škole ve skotském městě Dunblane postřílel Thomas Hamilton 16 dětí a jejich učitelku, 15 dětí bylo zraněno. Poté spáchal sebevraždu.

duben 2002 – Na Gutenbergově gymnáziu v Erfurtu zastřelil bývalý žák školy Robert Steinhäuser 16 lidí a pak sebe.

duben 2007 – Při střelbě na Virginském polytechnickém institutu a státní univerzitě přišlo o život 32 lidí; vraždil student z Jižní Koreje Čo Sung-hu, který nakonec spáchal sebevraždu. Střelec, který byl posedlý násilím, měl v minulosti problémy s univerzitní policií a byl léčen na psychiatrii.

Autor: ČTK

24.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies