VYBERTE SI REGION

Konference v Dauhá schválila prodloužení Kjótského protokolu

Dauhá – Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů bude prodloužen do roku 2020. Dohodli se na tom delegáti na konferenci o změnách klimatu v Dauhá.

8.12.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Hostitelský Katar prosadil na závěr dvoutýdenního maratonu jednání podle agentury DPA kompromisní řešení, které však nepředpokládá přísnější závazky.

Kjótský protokol II, jenž by měl začít platit příští rok, však podle agentury AFP odmítá například Rusko, podle něhož byla dohoda vynucena silou. "Je to poprvé, co jsem svědkem takového precedentu," řekl ruský delegát poté, co předseda konference katarský vicepremiér Abdalláh bin Hamad Attijá oznámil schválení příslušných dokumentů.
Původně prodloužení dohody blokovaly také Polsko a Ukrajina. Po následném novém svolání pléna však nechal Attijá o předložených dokumentech hlasovat delegáty během několika minut.

Státy se mimo jiné dohodly, že druhé období Kjótského protokolu začne již příští rok a skončí v roce 2020. K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států EU připojí zhruba desítka dalších zemí jako Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí například Spojené státy a Čína, největší znečišťovatelé ovzduší na světě. Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 procent celosvětových emisí CO2.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil dohodu z Dauhá za první etapu, ale vlády podle něj musejí proti klimatickým změnám udělat mnohem víc. S ohledem na kýženou dohodu v roce 2015 se chce Pan podle svého mluvčího více osobně angažovat ve prospěch zvýšení cílů a financování opatření proti změnám klimatu.

"Nebyla to snadná cesta. Nebyla to krásná cesta. Nebyla to rychlá cesta, ale dokázali jsme přejít most, a doufejme, že dokážeme zrychlit," zhodnotila konferenci evropská komisařka pro životní prostředí Connie Hedegaardová.

Podle ní nová dohoda otevře cestu k rozhovorům o novém globálním paktu o snižování emisí skleníkových plynů. Ten by měl být schválen v roce 2015 a vstoupit v platnost v roce 2020, kdy vyprší Kjóto.

Prodloužení Kjótského protokolu je pokládáno za důležitý symbol a příklad pro další země. K druhému Kjótskému protokolu se už nepřipojily kromě Ruska také další významné státy jako Kanada a Japonsko.

"Kjótský protokol jistě není perfektní, přesto lze ocenit země, jež tváří v tvář nezájmu ostatních velkých znečišťovatelů v rozvinutém světě přijaly další závazky," komentoval výsledky konference Jan Doležal z analytického centra Glopolis. Výsledek summitu však podle něj není dobrou zprávou pro země, které už dnes čelí extrémním meteorologickým jevům.

Ekologické organizace výsledky konference v Dauhá kritizovaly. "Klimatická konference OSN nedokázala stanovit výraznější snížení emisí oxidů uhlíku, ani neposkytla věrohodný plán na uvolnění 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejchudším zemím," kritizovalo závěry zastřešující sdružení nevládních organizací Climate Action Network-International.

Text nové dohody vyspělé země pouze vybízí ke zvýšení pomoci ze současných deseti miliard dolarů.

"Tento výsledek konference je výstražným znamením pro to, že tento proces musí být nastaven zcela nově, aby poskytl to, co je z hlediska vědců nutné," řekl dnes expert organizace Greenpeace Martin Kaiser.

V roce 2014 má být Kjótský protokol II přezkoumán. EU přitom prosazuje ambicióznější cíle. V končícím Kjótském protokolu se 35 vyspělých zemí v roce 1997 zavázalo snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Samotná EU však chce do roku 2020 snížit emise CO2 ve srovnání s rokem 1990 až o 30 procent. Svůj dosavadní cíl 20 procent má už prakticky splněný.

Kromě Kjótského protokolu v Dauhá jednali zástupci celkem 194 států rovněž o nové celosvětové právně závazné dohodě o snižování emisí skleníkových plynů. Ta by měla zahrnout i státy, které nikdy nebyly nebo již nechtějí být součástí Kjótského protokolu.

Autor: ČTK

8.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ilustrační foto.
21 8

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725

Praha - Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725. Úřad by také mohl mít na konci roku o téměř 250 více civilních zaměstnanců. Na dotaz to sdělil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany. Loni se v resortu zvýšil počet vojáků z povolání o 1214, přibylo také více než 120 občanských a státních zaměstnanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies