VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Konference v Dauhá schválila prodloužení Kjótského protokolu

Dauhá – Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů bude prodloužen do roku 2020. Dohodli se na tom delegáti na konferenci o změnách klimatu v Dauhá.

8.12.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Hostitelský Katar prosadil na závěr dvoutýdenního maratonu jednání podle agentury DPA kompromisní řešení, které však nepředpokládá přísnější závazky.

Kjótský protokol II, jenž by měl začít platit příští rok, však podle agentury AFP odmítá například Rusko, podle něhož byla dohoda vynucena silou. "Je to poprvé, co jsem svědkem takového precedentu," řekl ruský delegát poté, co předseda konference katarský vicepremiér Abdalláh bin Hamad Attijá oznámil schválení příslušných dokumentů.
Původně prodloužení dohody blokovaly také Polsko a Ukrajina. Po následném novém svolání pléna však nechal Attijá o předložených dokumentech hlasovat delegáty během několika minut.

Státy se mimo jiné dohodly, že druhé období Kjótského protokolu začne již příští rok a skončí v roce 2020. K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států EU připojí zhruba desítka dalších zemí jako Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí například Spojené státy a Čína, největší znečišťovatelé ovzduší na světě. Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 procent celosvětových emisí CO2.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil dohodu z Dauhá za první etapu, ale vlády podle něj musejí proti klimatickým změnám udělat mnohem víc. S ohledem na kýženou dohodu v roce 2015 se chce Pan podle svého mluvčího více osobně angažovat ve prospěch zvýšení cílů a financování opatření proti změnám klimatu.

"Nebyla to snadná cesta. Nebyla to krásná cesta. Nebyla to rychlá cesta, ale dokázali jsme přejít most, a doufejme, že dokážeme zrychlit," zhodnotila konferenci evropská komisařka pro životní prostředí Connie Hedegaardová.

Podle ní nová dohoda otevře cestu k rozhovorům o novém globálním paktu o snižování emisí skleníkových plynů. Ten by měl být schválen v roce 2015 a vstoupit v platnost v roce 2020, kdy vyprší Kjóto.

Prodloužení Kjótského protokolu je pokládáno za důležitý symbol a příklad pro další země. K druhému Kjótskému protokolu se už nepřipojily kromě Ruska také další významné státy jako Kanada a Japonsko.

"Kjótský protokol jistě není perfektní, přesto lze ocenit země, jež tváří v tvář nezájmu ostatních velkých znečišťovatelů v rozvinutém světě přijaly další závazky," komentoval výsledky konference Jan Doležal z analytického centra Glopolis. Výsledek summitu však podle něj není dobrou zprávou pro země, které už dnes čelí extrémním meteorologickým jevům.

Ekologické organizace výsledky konference v Dauhá kritizovaly. "Klimatická konference OSN nedokázala stanovit výraznější snížení emisí oxidů uhlíku, ani neposkytla věrohodný plán na uvolnění 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejchudším zemím," kritizovalo závěry zastřešující sdružení nevládních organizací Climate Action Network-International.

Text nové dohody vyspělé země pouze vybízí ke zvýšení pomoci ze současných deseti miliard dolarů.

"Tento výsledek konference je výstražným znamením pro to, že tento proces musí být nastaven zcela nově, aby poskytl to, co je z hlediska vědců nutné," řekl dnes expert organizace Greenpeace Martin Kaiser.

V roce 2014 má být Kjótský protokol II přezkoumán. EU přitom prosazuje ambicióznější cíle. V končícím Kjótském protokolu se 35 vyspělých zemí v roce 1997 zavázalo snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Samotná EU však chce do roku 2020 snížit emise CO2 ve srovnání s rokem 1990 až o 30 procent. Svůj dosavadní cíl 20 procent má už prakticky splněný.

Kromě Kjótského protokolu v Dauhá jednali zástupci celkem 194 států rovněž o nové celosvětové právně závazné dohodě o snižování emisí skleníkových plynů. Ta by měla zahrnout i státy, které nikdy nebyly nebo již nechtějí být součástí Kjótského protokolu.

Autor: ČTK

8.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies