VYBERTE SI REGION

Miny zabíjejí v Kongu pět let po válce

Kisangani - Sto metrů za budkou, kde návštěvníci fasují přilby a vesty, začíná minové pole. Cesty lemují červenobílé pásky a nespočet výstražých cedulí s lebkami s překříženými hnáty. Každý krok za označené pásmo hrozí šlápnutím na minu.

13.1.2008 1
SDÍLEJ:

Hledač min Emanuel zkoumá, zda je pod vrstvou hlíny nášlapný zabiják. Uvolní tak místním vesničanům v Kongu cestu k řece a zanedbaným polím.Foto: Markéta Kutilová

V Kongu je celkem 853 zaminovaných oblastí, většina pochází z období tzv. Africké světové války, která v Kongu řádila v letech 1998 - 2003.

„Musíte si vzít ochrannou vestu a přilbu a materiál první pomoci,“ zastavuje mě Jason Muzingai, správce minového pole na východě Konga. Když mám už na sobě pětikilovou přilbu a vestu nacpanou obinadly, obvazy a desinfekcí, dostávám do ruky tužku. Podpisem musím stvrdit, že jsem si vědoma vstupu do nebezpečné zóny, vstupuji tam na vlastní riziko a zavazuji se poskytnout první pomoc, kdyby došlo ke zranění. Poblíž stojí ambulance, připravená po celou dobu práce na minovém poli okamžitě vyjet.

„Měli jsme zde vážnou nehodu před pěti lety. Jednomu z pracovníků mina utrhla nohu, přežil jen díky rychlému transportu do nemocnice,“ říká Fabrice Carbonne, koordinátor organizace Handicap International, která zde odminování provádí. Během války v Kongu zahynuly přes čtyři miliony lidí, především civilistů. A jsou to právě civilisté které miny zabíjejí i dnes, pět let po skončení války. Každý rok se jejich obětí stane přes dva tisíce osob.

Cestu lemují nakreslené lebky

Ti, kteří přežijí, stráví zbytek života zmrzačeni.

Aby bylo obětí co nejméně, je třeba miny najít a zneškodnit. O jejich rozsmístění ale ne existují žádné záznamy, takže se hledají ručne. Za jednou z cedulí s lebkou vříská detektor dvojice hledačů min, Emanuela a Michelin. Michelin je jedna ze tří žen v týmu. Demineři musí pracovat ve dvojicích, neboť se po půl hodině musí střídat. „Mám strach, ale je to moje práce a jsem za ni placena, živím děti,“ říká mladá žena se rtěnkou na rtech.

Jen samotný detektor ale k hledání min nestačí. „Terén nejdříve prozkoumáme přístrojem zvaným bageta. Zjistíme, zda tam nejsou dráty, které vedou k minám. Musíme odstranit vegetaci pět centimetrů nad zemí a pak přijde na řadu práce s detektorem. Reaguje na všechny kovové předměty. Taková místa označím. Sonda pak zjistí, o co jde,“ popisuje postup Emanuel.

Za den jedna dvojice vyčistí deset metrů čtverečních půdy. Některé miny se zneškodňují přímo na místě, jiné se odvezou do skladu, kde se ničí odborně a pod dohledem. Organizace Handicap international dělá u Kisangani takzvané humanitární odminování. „Naším cílem není Kongo bez min, to ani není možné. My jen chceme, aby lidé měli přístup ke zdrojům obživy, na pole nebo k řece,“ vysvětluje šéf mise Carbonne.

Svět zburcovala princezna Diana

Nášlapné miny se do povědomí veřejnosti dostaly poté, co na ně začala upozorňovat princezna Diana. Díky ní se svět dozvěděl, že denně zabíjejí či mrzačí stovky dětí, co si hrají na louce, také farmářů na poli a žen, co se jdou mýt k řece.

Před deseti lety média přinesla záběry princezny Diany, jak se prochází po minových polích v Angole. Když krátce na to Diana tragicky zahynula, její smrt jen uspíšila podepsání mezinárodní dohody o zákazu používání, výroby a držení nášlapných min.

Tuto tzv. Otavskou konvenci už podepsalo 157 zemí. Do dneška ji však nepodepsali největší výrobci min, Spojené státy, Rusko, Čína a Indie. Obětí nášlapných min se každý rok stane ve světě na 20 tisíc lidí.

13.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muslimové v Česku nejsou dle knihy monolit, ale pestrá skupina

Brno - Muslimská komunita v Česku je mnohotvárnější a etnicky pestřejší, než jak ji vidí většinová společnost. Její členové se také liší v přístupu k víře a pravidlům. Vyplývá to z obsáhlého souboru studií, který pod názvem Muslimové v Česku vydalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies