VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obě komory Kongresu přijaly zákon o stažení z Iráku, čeká se veto

NEW YORK - Obě komory amerického Kongresu schválily zákon, který stanovuje, že nejpozději 1. října musí začít stahování amerických vojsk z Iráku. Po Sněmovně reprezentantů, která předlohu přijala v noci na dnešek, ji dnes večer SELČ odhlasoval i Senát.

26.4.2007
SDÍLEJ:

Prezident George BushFoto: Reuters

Republikánský prezident George Bush ovšem už předem oznámil, že jakýkoli zákon stanovující termín odchodu z Iráku vetuje.

Stažení vojáků obsahuje zákon o mimořádných výdajích, který vyčleňuje přes 95 miliard dolarů na válku v Iráku a na bojové operace v Afghánistánu. Na jeho znění, které obě komory původně přijaly v odlišné verzi, se v pondělí shodla dohodovací komise poslanců a senátorů.

Požadavek na stažení vojáků prosadili do zákona demokraté, kteří od začátku letošního roku mají v Kongresu většinu. Na přehlasování prezidentova veta ale dvoutřetinovou převahu nemají. Republikáni už dali na vědomí, že se za svého prezidenta postaví.

Do Bílého domu odešle Kongres zákon k podpisu zřejmě v pondělí, den před čtvrtým výročím Bushova projevu na palubě válečné lodi Abraham Lincoln, kde pod plakátem s nápisem Mise splněna oznámil konec hlavních bojových akcí v Iráku.

Demokraté podle názoru politických pozorovatelů zřejmě nebudou snahu o prosazení zákona prodlužovat a bránit tak financování vojáků v poli. Pravděpodobně navrhnou jiný zákon, který nebude obsahovat termín stažení, ale zaváže prezidenta k většímu tlaku na iráckou vládu, aby zintenzívnila úsilí vedoucí k uklidnění situace v zemi. Takový zákon by byl zřejmě pro Bushe přijatelný a jeho schválení by nebránil.

Financování války je zatím zajištěno do letošního července. Z parlamentních informací vyplývá, že nový zákon by se tedy měl projednat nejpozději koncem května.

Kongresem schválený zákon uvedl jako nezávazný termín ukončení odchodu bojových sil z Iráku 1. duben 2008. Jednotky mohou zůstat v Iráku i poté, ale jen na omezené misi zaměřené především na protiteroristické operace, na ochranu americké infrastruktury a diplomatů a na výcvik iráckých sil.

Odsun z Iráku by podle zákona měl začít už 1. července, pokud prezident nebude schopen doložit, že irácká vláda pokročila v odzbrojování povstalců a v omezování sektářského násilí a že směřuje k politickým dohodám například o rozdělování příjmů z ropy či o konání místních voleb. Zákon také krátí pomoc Iráku, pokud Bagdád nebude plnit své závazky směřující k ukončení násilí v zemi.

Členové Kongresu rozhodli o zákonu jen krátce poté, co velitel amerických sil v Iráku generál David Petraeus informoval parlament, že se v zemi objevují známky zlepšení situace a že potřebuje více času ke zjištění účinnosti nedávného posílení vojsk. Konstatoval také, že irácká vláda při zvládání násilí "dělá, co může".

Bush a většina republikánů varuje, že předčasné stažení vojsk z Iráku uvrhne zemi do ještě většího chaosu a posílí radikální skupiny. Demokraté ovšem tvrdí, že po loňských volbách dostali od Američanů mandát k přivedení vojáků zpátky domů a že je třeba nastolit ve vztahu k Iráku nový kurz.

Projednávání zákona provází ostrá přestřelka mezi demokraty a Bílým domem. Demokraté osočují Bushe z ignorování názorů občanů, zatímco prezident a jeho tým nazývají oponenty politickými oportunisty s poraženeckými postoji.

V zákonu o mimořádných výdajích v celkové výši přes 124 miliard dolarů Kongres také uvolnil 20 miliard dolarů, které Bushova administrativa nepožadovala, na zdravotní péči o vojáky a válečné veterány, na pomoc obětem hurikánu Katrina, na úlevu zemědělcům po přírodních katastrofách a na další programy. Také s touto částí předlohy Bílý dům nesouhlasí a při projednávání se dožadoval jejího vypuštění.

Zákonodárci do textu zařadili i body, které se tématu už vůbec netýkají. Zvedli minimální hodinovou mzdu z 5,15 na 7,25 dolaru a schválili daňové úlevy pro malé podnikatele ve výši 4,8 miliardy dolarů během příštích deseti let.

Sněmovna zákon schválila poměrem 218 ku 208 hlasům. V Senátu hlasovalo pro přijetí 51 senátorů, proti bylo 46.

26.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto k EET

Do druhé fáze EET by se mělo přihlásit 7000 podnikatelů

Oskar Hollywood

USA a Turecko nepustí na Oscary syrského filmaře

FOTO: Masopustní maškary vozil v Homoli speciální autobus

Homole u Panny - Sobota byla v obci Homole u Panny ve znamení masopustního veselí. Specifikem místních oslav byl speciální autobus, který převážel účastníky po jednotlivých částech obce.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Šafářová si v Budapešti zahraje finále dvouhry. Osmý titul v kariéře je blízko

Budapešť - Tenistka Lucie Šafářová porazila v semifinále turnaje v Budapešti Němku Carinu Witthöftovou 6:4, 6:3 a poprvé od loňského triumfu v Praze ve Stromovce si zahraje finále dvouhry. Brněnská rodačka bude usilovat o osmý titul v kariéře.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies