Prezident podepsal pět dekretů, které popisují reformy jako "bezprecedentní přeměnu francouzského sociálního a ekonomického modelu". Reforma je jednou z velkých iniciativ nového prezidenta od jeho nástupu do funkce.
Francouzský zákoník práce, který má přes tři tisíce stran a podle serveru BBC obsahuje kapitoly, jež jsou starší než sto let, je mnohými považován za zastaralý. Někteří o něm také hovoří jako o svěrací kazajce zejména pro podnikání. To by se však nyní mělo změnit.
Nové zákony by měly pomoci firmám přinést větší pružnost při vyjednávání o mzdách a podmínkách přímo se zaměstnanci, než aby se zavázaly k celosvětovým kolektivním obchodům vyjednávaným odborovými organizacemi.
Odbory se však obávají, že nové právní normy oslabují ochranu pracovníků a ohrožují jejich vlastní postavení.
Vláda také omezuje například i výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď jako nespravedlivou. Zaměstnavatelé si totiž již několikrát stěžovali, že nákladné a zdlouhavé soudní případy je často odrazují od přijímání více zaměstnanců.
Macron chce tímto způsobem snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost, která činí 9,5 procenta, což je více než je evropský průměr. Ten činí 7,7 procenta. Podle agentury AFP chce také získat důvěru Německa, které na Francii kvůli strukturálním změnám dlouhodobě naléhá.
"Nikdy se žádná reforma neuskutečnila v tak krátkém čase," řekl Macron. Celý soubor opatření začne platit od 1. ledna příštího roku.
Proti reformám protestovalo tento čtvrtek přes 132 tisíc lidí, což je však mnohem méně než minulý týden. Tehdy se protestních akcí zúčastnilo mezi 223 až 400 tisíci lidí. V centru Paříže použila dokonce policie vodní děla a slzný plyn.