VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrůzná minulost Korejské války se pomalu odkrývá

Soul – Hrob za hrobem začíná Jižní Korea odkrývat hrůzy krvavé občanské války z50. let, v níž zahynulo kolem dvou milionů lidí. Polovinu znich přitom tvořili civilisté.

20.5.2008 1
SDÍLEJ:

Jihokorejský profesor Pak Sun-džu, odborník na soudní medicínu, předvádí prostřelenou lebku, která patřila jednomu ze statisíců civilistů povražděných v Korejské válce (1950 – 1953). Foto: Profimedia.cz

V údolí Tedžon asi 90 kilometrů jižně od jihokorejské metropole Soulu byla objevena těla tisíců popravených, kteří zemřeli v létě roku 1950.

Podle korejské Komise pravdy a smíření jsou nalezené ostatky sedmi tisíc lidí jen kapkou v celkovém počtu obětí válečného konfliktu.

Před více než půl stoletím vtrhla na jih korejského poloostrova komunistická severokorejská armáda. Pokusila se zmocnit Jižní Koreje, jejíž vláda bez soudu popravila desetitisíce lidí podezřelých ze sympatií s komunismem.

„Jde o nejkrutější a nejtragičtější kapitolu našich dějin,“ řekl podle listu Telegraph historik Kim Tong-čchun, který vede tým průzkumníků.

Korejská organizace, vyšetřující černou kapitolu dějin své země, soudí, že pravicová diktatura, která po korejské válce v zemi vládla, připravila o život celkem až sto tisíc lidí podezřelých z kolaborace s komunisty.

Odkryté dějiny

O hrůze roku 1950 se nemluvilo až do 90. let, kdy se moci ujala demokratická vláda. V roce 2002 odhalil tajfun Rusa první masovou hrobku.

Na druhou přišla skupina žurnalistů, která pronikla do uzavřeného dolu.
Komisi se zatím podařilo najít čtyři z předpokládaných 150 pohřebišť.

Údaje o hromadných popravách zaznamenávala americká spojenecká armáda, která bojovala na straně Jižní Koreje.

V současné době již odtajněné spisy obsahují fotografie hromadných poprav.
Pomoc komisi při shromažďování informací o jednom z nejhorších období korejských dějin poskytl i třiaosmdesátiletý penzista Ri Čun-jong. Před více než padesáti lety byl jedním z těch, kteří stříleli své spoluobčany.

„Ještě dnes mám strašné výčitky, že jsem tehdy tu spoušť stiskl. Věděl jsem, že ti lidé za nic nemohou, že ani neví, co to komunismus je. Byli to často úplně negramotní farmáři,“ lituje Ri.

Sedmnáct vyšetřovatelů komise vyšetřuje přes 200 útoků na civilní obyvatele v letech 1950 – 1951, z nichž je obviněna armáda USA. Jednalo se především o útoky amerických bombardérů.

Zda–li se korejské organizaci podaří svou práci dokončit, však není jasné. Vláda totiž chystá škrty v jejím rozpočtu.

Autor: Alina Artjušenko

20.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies