VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kosmonautka: Do vesmíru by zatím měli létat jen profesionálové

Moskva – V dohledné době by do vesmíru měli létat pouze profesionálové, nikoliv turisté. Myslí si to bývalá sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová, která před padesáti lety, přesně 16. června 1963, jako první žena letěla do vesmíru. Sama je však ve svých 76 letech ochotna podstoupit „jednosměrný" let na Mars.

8.6.2013 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NASA

Od první vesmírné mise se toho udělalo hodně, ale ještě toho zbývá hodně prozkoumat, a to mohou udělat jen profesionálové, vysvětlila Těreškovová na tiskové konferenci v Hvězdném městečku u Moskvy.

Uplyne ještě hodně let, než lidé začnou létat do vesmíru s turistickými zájezdy, je přesvědčena někdejší kosmonautka, která v kosmu v roce 1963 strávila tři dny a které byl v roce 2000 v Londýně udělen titul Žena století.

Někdejší národní hrdinka by ale sama byla ochotna letět na Mars, a to i v případě, že by šlo o cestu bez návratu. „Mars je má oblíbená planeta," řekla s úsměvem. „První lety budou bezpochyby jednosměrné. Jsem na to připravena," dodala už zcela vážně.

Šéf střediska přípravy kosmonautů Sergej Krikaljov se vzápětí ozval, že s pouze jednosměrnými lety na Mars se v žádném případě nepočítá. Nejprve ale Rusové přistanou na Měsíci.

Těreškovová vzlétla 16. června 1963 z kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi na palubě vesmírné lodi Vostok-6 a před návratem na Zemi 48krát obletěla planetu. Let, který prý snášela špatně, se stal triumfem sovětské propagandy, podobně jako let prvního člověka do vesmíru, kosmonauta Jurije Gagarina 12. dubna 1961.

Let mohl dopadnout špatně

Těreškovová připustila, že její let mohl dopadnout špatně, ale na vině bylo podle ní chybné naprogramování letu. „Chyba spočívala v tom, že program nepočítal s klesáním z oběžné dráhy k přistání, ale naopak, se zvyšováním oběžné dráhy," řekla s tím, že situaci nahlásila generálnímu konstruktérovi Sergeji Koroljovovi. Vzápětí dostala nová data, kterými upravila program, a loď zdárně přistála. Pak ji Koroljov prosil, aby o dobrodružství pomlčela.

Sám Koroljov prý chtěl do vesmíru vyslat celou ženskou posádku, ale skonal dříve, než se záměr splnil. Jeho nástupci už měli jiné názory a vycvičená ženská posádka byla rozpuštěna. Následovnice Těreškovové Světlana Savická letěla do vesmíru až v roce 1982 a Ruska Jelena Kondakovová v 90. letech. Rusové prý kvůli selhání techniky „ženy více chránili", zatímco Američané vyslali do kosmu více než čtyři desítky astronautek.

Autor: ČTK

8.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies