VYBERTE SI REGION

Mise OSN v Kosovu skončila bez termínu rozhodnutí o jeho statusu

PRIŠTINA - Velvyslanci zemí Rady bezpečnosti OSN dnes na závěr své pozorovatelské mise v jihosrbském Kosovu oznámili, že uváží kontroverzní návrh na nezávislost této provincie, nestanovili však konečný termín rozhodnutí.

28.4.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Cílem velvyslanecké mise bylo seznámit se přímo na místě s poměry před tím, než rada o statusu Kosova rozhodne.

"Cílem je, abychom my jako rada… byli plně informováni, než na sebe vezmeme odpovědnost. Nestanovíme konečný termín," řekl belgický velvyslanec a šéf mise Johan Verbeke na tiskové konferenci na závěr návštěvy Kosova. "Rozhodování o závažných otázkách by nikdy nemělo být rukojmím předem stanovených konečných termínů."

Delegace se ve čtvrtek setkala v Bělehradě se srbským premiérem Vojislavem Koštunicou a prezidentem Borisem Tadičem, kteří jejím členům zopakovali stanovisko Srbska, jež nezávislost Kosova odmítá, ale nabízí širokou autonomii.

Vyslání průzkumné mise do Kosova si vyžádalo Rusko, které naléhá na další jednání a dosažení kompromisu mezi oběma stranami. Ale právě bezvýsledné roční snažení o dohodu přimělo zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho k vypracování plánu, v němž navrhuje poskytnout kosovským Albáncům vytouženou nezávislost, nejprve pod mezinárodním dohledem, jako jediné životaschopné řešení.

O návrhu RB OSN by se mělo rozhodnout v příštích týdnech či měsících. Američtí a někteří evropští diplomaté upozorňují, že pokud by se řešení konečného statusu Kosova opozdilo, hrozilo by, že se v oblasti rozpoutá nová vlna etnicky motivovaného násilí. Spojené státy se daly slyšet, že rozhodnutí RB OSN očekávají v květnu.

Jednání je přirozený proces, uvedl dále Verbeke. "Je třeba poskytnout mu přirozený prostor a čas, aby se všechny strany Rady bezpečnosti cítily při rozhodování uvolněně."

Průzkumná mise zmocněnců států, které možná už brzy rozhodnou o osudu Kosova, je ústupkem mocností Severoatlantické aliance, prosazujících jeho nezávislost, vůči Rusku. Moskva podporuje Bělehrad, jenž považuje Kosovo za historickou kolébku svého národa a tvrdošíjně trvá na tom, že provincie musí navždy zůstat nedílnou součástí Srbska.

Kosovo, kde 90 procent dvoumilionové populace tvoří etničtí Albánci, je dosud formálně součástí Srbska, ale fakticky se nalézá pod správou OSN od roku 1999, kdy nálety NATO donutily Bělehrad ukončit tažení proti albánským povstalcům a stáhnout své jednotky z provincie. Podle odhadů srbské síly zabily na 10.000 Albánců a dalších milion přinutily k útěku. Po stažení srbských vojáků a policistů v obavě z albánské pomsty prchlo z provincie na 200.000 Srbů. Teď jich tam žije jen okolo 100.000, z toho polovina v izolovaných enklávách pod ochranou vojáků NATO.Velvyslanci zemí Rady bezpečnosti OSN dnes na závěr své pozorovatelské mise v jihosrbském Kosovu oznámili, že uváží kontroverzní návrh na nezávislost této provincie, nestanovili však konečný termín rozhodnutí. Cílem velvyslanecké mise bylo seznámit se přímo na místě s poměry před tím, než rada o statusu Kosova rozhodne.

"Cílem je, abychom my jako rada… byli plně informováni, než na sebe vezmeme odpovědnost. Nestanovíme konečný termín," řekl belgický velvyslanec a šéf mise Johan Verbeke na tiskové konferenci na závěr návštěvy Kosova. "Rozhodování o závažných otázkách by nikdy nemělo být rukojmím předem stanovených konečných termínů."

Delegace se ve čtvrtek setkala v Bělehradě se srbským premiérem Vojislavem Koštunicou a prezidentem Borisem Tadičem, kteří jejím členům zopakovali stanovisko Srbska, jež nezávislost Kosova odmítá, ale nabízí širokou autonomii.

Vyslání průzkumné mise do Kosova si vyžádalo Rusko, které naléhá na další jednání a dosažení kompromisu mezi oběma stranami. Ale právě bezvýsledné roční snažení o dohodu přimělo zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho k vypracování plánu, v němž navrhuje poskytnout kosovským Albáncům vytouženou nezávislost, nejprve pod mezinárodním dohledem, jako jediné životaschopné řešení.

O návrhu RB OSN by se mělo rozhodnout v příštích týdnech či měsících. Američtí a někteří evropští diplomaté upozorňují, že pokud by se řešení konečného statusu Kosova opozdilo, hrozilo by, že se v oblasti rozpoutá nová vlna etnicky motivovaného násilí. Spojené státy se daly slyšet, že rozhodnutí RB OSN očekávají v květnu.

Jednání je přirozený proces, uvedl dále Verbeke. "Je třeba poskytnout mu přirozený prostor a čas, aby se všechny strany Rady bezpečnosti cítily při rozhodování uvolněně."

Průzkumná mise zmocněnců států, které možná už brzy rozhodnou o osudu Kosova, je ústupkem mocností Severoatlantické aliance, prosazujících jeho nezávislost, vůči Rusku. Moskva podporuje Bělehrad, jenž považuje Kosovo za historickou kolébku svého národa a tvrdošíjně trvá na tom, že provincie musí navždy zůstat nedílnou součástí Srbska.

Kosovo, kde 90 procent dvoumilionové populace tvoří etničtí Albánci, je dosud formálně součástí Srbska, ale fakticky se nalézá pod správou OSN od roku 1999, kdy nálety NATO donutily Bělehrad ukončit tažení proti albánským povstalcům a stáhnout své jednotky z provincie. Podle odhadů srbské síly zabily na 10.000 Albánců a dalších milion přinutily k útěku. Po stažení srbských vojáků a policistů v obavě z albánské pomsty prchlo z provincie na 200.000 Srbů. Teď jich tam žije jen okolo 100.000, z toho polovina v izolovaných enklávách pod ochranou vojáků NATO.

28.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies