Kprvním střetům mezi polovojenskými jednotkami na obou stranách by mohlo dojít již otomto víkendu. Termín, kněmuž měli Srbové a Albánci najít mírové řešení konfliktu vyprší vpondělí opůlnoci.

Velení jednotek NATO se proto na svém včerejším zasedání rozhodlo svůj kontingent vKosovu posílit odalších šestnáct set vojáků. Vsoučasnosti slouží vjihosrbské provincii 16tisíc příslušníků mírových sil aliance.

„NATO je zastáncem bezpečnosti a stability vregionu. Proto se chystáme důrazně zakročit proti každému, kdo se uchýlí knásilí,“ zdůraznil po jednání vBruselu generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer.

Reagoval tak na slova poradce srbského premiéra Koštunici Aleksandara Simice, který včera pohrozil, že Srbsko má plné právo na obranu svých zájmů vKosovu, a to ivojenskou cestou.

„Nezávisle od výsledku jednání musí Kosovo zůstat místem, kde kosovští Albánci, Srbové, a jiné národy budou žít vmíru, bez strachu a zastrašování,“ zdůraznil Scheffer.

Řešením je rozdělení území

Od roku 1999se Kosovo, autonomní oblast jižního Srbska, nachází pod správouOSN.

Jednání okonečném statutu provincie, která probíhala mezi Bělehradem a Prištinou ve Vídni, skončila bez jakékoli dohody.

Zatímco Kosovo požaduje urychlené vyhlášení nezávislosti, srbská vláda je ochotna Albáncům udělit nanejvýš posílenou autonomii.

Svyhlášením nezávislosti souhlasí Spojené státy iřada zemí Evropské unie, Rusko je striktněproti.

Vzhledem ktomu, že vláda vBělehradě ztratila kontrolu nad devadesáti procenty území provincie, jeví se jako nejsnadnějším řešením dělení Kosova a případná výměna území obývaných Srby a Albánci.