Kosovští Albánci se už připravili na nezávislost

Injekce a hvězda. Dva symboly, bez kterých si albánská většina v Kosovu nedokáže představit svou budoucnost v samostatném státu.

Ten první je potřeba k vybudování fungující země, kde nebude současná sedmdesátiprocentní nezaměstnanost. Bez finanční injekce Kosovo nemůže hospodářsky přežít.

Druhý se má objevit nejen na nové kosovské vlajce, ale symbolizuje i hvězdy z vlajek Spojených států a Evropské unie.
„S nimi do roka budeme mít krásný stát. Oni nám vše zaplatí a postaví,“ mne si ruce albánský řidič Driton.

Politicky už mají kosovští Albánci také vše promyšlené.

Parlament jedná o nové ústavě, ve které by měla být při komunikaci zrovnoprávněna albánština se srbštinou. Tuto rovnoprávnost by ale porušila velká hvězda na jedné ze tří variant vlajek, z nichž teď symbol státu vybírá speciální kosovská komise pro symboly.

„Navrhli jsme vlajku s modrým pozadím, kde by mapu Kosova obklopovala pětice hvězd. Ta největší by byla albánská, protože tu máme většinu,“ prohlásil v kosovské televizi jeden z autorů Besnik Nuli.

Na spravování země by se měla dočasně podílet i Evropská mise 1800 policistů, úředníků a soudců. Ne všem Albáncům se to ale líbí. „Ne EUMIKU,“ pokreslilo semafory na hlavní prištinské třídě Billa Clintona radikální hnutí kosovských Albánců.

V Kosovu ale zapomínají na jinou věc. Pokud by vstoupilo Srbsko do EU i se svou provincií, získávalo by peníze z evropských fondů. Na to ale nikdo čekat nechce.

Datum vyhlášení nezávislosti Kosova se očekává příští neděli. Lidé očekávají, že se země jako zázrakem změní v ekonomického tygra. Měsíčně přitom berou v průměru asi osmdesát eur, tedy podobně jako v africké Etiopii.

Třetina obyvatel dvoumilionové provincie je mladší čtrnácti let, takže regionu peníze nepřináší. „Podvýživou tu trpí 50 procent populace a 15 procent z nich nemá co jíst. Čísla zkreslují příjmy mafie,“ tvrdí politolog Belul Beqaj.

Celou polovinu příjmů do Kosova přináší 400 tisíc Albánců, kteří pracují v Německu, USA, Švýcarsku, ale i v České republice. „Nemít od nich půl milionu euro ročně, Kosovo by to položilo,“ myslí si Driton.

Velkou obchodní příležitost vidí v nové kosovské zemi také Německo, které pracuje na renovaci elektráren, nebo Slovinsko s licencí pro třetího mobilního operátora.

Starost o energii

Největší starosti dělá obyvatelům právě elektřina. Neexistuje týden, kdy by svítily celé osady. „Bez vlastního agregátu máte smůlu,“ říká bankéř Ibrahim v bance v městě Kosovo Polje.

Kosovský energetický koncern KEK vyrábí jen 800 megawattů elektřiny denně, samotná provincie spotřebuje o 200 více. Kupovat proud z okolních zemí nelze, protože na to vláda nemá peníze.

Také přes velké nerostné bohatství těžba stagnuje, protože chybí investice.