Demonstranti mají na transparentech kromě protiislámských hesel také karikatury proroka Mohameda, které muslimové považují za urážlivé. Levicové organizace svolaly na místa protestů protidemonstraci, zatím ale k žádným potyčkám nedošlo. Policie pouze zadržela po jednom demonstrantovi z každého tábora, oba ale brzy zase propustila, uvedl server deníku Berliner Morgenpost.

Krajně pravicové uskupení Pro Deutschland svolalo demonstraci u příležitosti konce muslimského postního měsíce ramadánu. Protest se během odpoledne postupně přesouvá po Berlíně, celkem se shromáždění mají konat před třemi mešitami. Organizátoři očekávali, že se demonstrace zúčastní přes 100 lidí, zatím se ale jejich odhady nenaplnily.

Levicové organizace a odbory společně svolaly protidemonstraci proti Pro Deutschland. Na jejich akci zatím dorazilo zhruba 100 lidí. Oba tábory na sebe pokřikovaly, jinak ale policie zatím nemusela řešit žádné potyčky. Na obě akce dohlíží celkem asi 200 policistů.

Karikatury nelze považovat za urážku náboženství

Demonstraci předcházel soudní spor o její podobu. Muslimská společenství se snažila zakázat skupině Pro Deutschland, aby při protestu měla transparenty s karikaturami islámského proroka Mohameda, jehož ztvárnění považují muslimové za rouhačství. Berlínský soud však v pátek rozhodl, že karikatury nelze považovat za urážku náboženství a že se na ně vztahuje ústavně zaručená svoboda vyjadřování.

Organizace Pro Deutschland se vyvinula z uskupení Pro Köln, které původně působilo pouze v Kolíně nad Rýnem a angažovalo se proti stavbě tamní mešity. Pro Deutschland se označuje za "politické shromáždění, které chrání západní charakter Německa". Počet svých členů uskupení nezveřejnilo.

V dvaaosmdesátimilionovém Německu žijí tři až čtyři miliony vyznavačů islámu. Většina z nich pochází z Turecka, odkud přicházeli od 60. let minulého století jako takzvaní gastarbeiteři. V zemi se poté usadili i s rodinami a dnes tam vyrůstá už jejich třetí generace.

Podle vícero odborných studií se však muslimové z přistěhovaleckých komunit nejhůře integrují do německé společnosti. Mnoho z nich dobře neovládá jazyk a často nedokončí ani základní vzdělání, což je znevýhodňuje na trhu práce.