VYBERTE SI REGION

Královna Alžběta II. slaví a míří k rekordu

Londýn /INFOGRAFIKA/ – Pokud lze věřit předpovědím, bude na sobotní velkolepé oslavy 89. narozenin britské královny v Londýně podmračeno s teplotami okolo 15 stupňů Celsia. Přitom právě lepší počasí je hlavní důvod proč Alžběta II., která ve skutečnosti měla narozeniny už 21. dubna, přesouvá ceremoniál tradičně na červen.

12.6.2015 18
SDÍLEJ:

Alžběta II.Foto: ČTK

Každoroční akce, která je v Británii vnímána jako oslava celé země, se letos zúčastní více než 1400 vojáků a 400 hudebníků. Samotná královna vyjede nejprve 
z Buckinghamského paláce směrem k prostranství Horse Guards Parade, aby provedla formální inspekci svých jednotek a přijala od nich zdravici.

Poté se vrátí zpět ke královskému paláci, aby z tamního balkonu s dalšími členy rodiny sledovala přelet britského letectva. Kořeny tradiční přehlídky sahají až do počátků 18. století, Alžběta se jí zúčastnila v každém roce své vlády mimo rok 1955, kdy akci zhatila stávka železničářů. Oslava je vždy pojata jako pocta vlajce jednoho ze sedmi regimentů královské jezdecké gardy, tentokrát se bude pozornost soustředit na regiment, který vede Alžbětin nejstarší syn princ Charles.

Oficiální královské oslavy jsou také příležitostí k ocenění celé řady osobností, Řád britského impéria letos obdrží mimo jiné herec Benedict Cumberbatch. Na tribunách v parku sv. Jakuba budou průvodu přihlížet ti, kteří uspěli v dřívějším slosování o lístky. Jejich zážitek ale mohou letos pokazit povalující se odpadky. Vyhrožují tím podle listu The Telegraph údržbáři londýnských parků, kteří dnes vstupují do dvoudenní stávky.

Alžběta

Politolog, publicista a znalec britského prostředí Alexander Tomský: Úlohou hlavy monarchie je dobře uvážená nečinnost

Víte, jak se chovat před královnou a jak ji oslovují její nejbližší? Odborník na britskou monarchii Alexander Tomský popsal u příležitosti oficiálních červnových oslav jejích 89. narozenin i méně známé střípky z jejího soukromí.                                                            

Tomský

Jak královnu vnímají Britové?
Na takovou existenciální otázku nelze odpovědět – je potřeba být Angličanem (ale už ne Skotem, Skotsko svou korunu ztratilo), Královna je ztělesněním státu a jeho slavné tisícileté tradice (ta neslavná do ní nepatří) a také kontinuity i budoucnosti.

Má královna skutečný vliv na politické dění uvnitř Velké Británie a na její zahraniční politiku?
Navenek nulový. Ve skrytu utajený. Dochází k pravidelným úterním konzultacím s premiérem. Její psychologický vliv je jistě významný. Posiluje majestát ostrovního státu, její přítomnost kultivuje veřejný prostor, posiluje soudržnost národa, povznáší tradici a význam anglicky mluvících národů.



Vyjadřuje královna veřejně svůj názor na některá politická témata?
Nevyjadřuje, nesmí! Její konstituční úlohou, takhle to stálo v občanské výchově, je „dobře uvážená nečinnost."
Královna je též vládnoucí panovnicí dalších zemí tzv. Commonwealthu (včetně například Austrálie).

Vyplývají pro ni 
z toho v těchto zemích nějaká zvláštní práva nebo povinnosti?
Jmenuje guvernéra (samozřejmě po konzultaci) a má povinnost tyto země buď ona sama, nebo někdo z královské rodiny, pravidelně navštěvovat.

Jakou vlastnost královny Britové nejvíce oceňují?
Nepochybně oceňují její důstojnost. Majestát, který tak perfektně zvládla, ačkoli se do takové role nenarodila. To je ovšem snadnější úloha pro ženu než pro muže. Stačí citovat anglické úsloví: Nic neurazí tolik jako důstojný muž a nedůstojná žena. Snad i proto chodí papež v sukních. Terčem kritiky jsou státní náklady na provoz monarchie. To ale slyšíme jen od republikánů, většinou socialistů, Skotů a Velšanů. Je známo, že anglická monarchie v podstatě vydělává (přináší turismus) a vyvolává zájem o Británii nejen v anglojazyčných zemích. A tím posiluje světový, podle Angličanů civilizační, vliv ostrovního státu.

Může se běžný Brit někde 
s královnou setkat i mimo oficiální návštěvy, které vykonává, nebo je to zcela vyloučeno?
Pokud přímo nepracuje 
v její domácnosti a sekretariátu, stává se to zřídka. Královna občas, především když má narozeniny, vychází poděkovat svým fanouškům před Buckinghamský palác 
a může někoho oslovit.

Kolik lidí se stará královské rodině o domácnost? A kdo je platí?
Zhruba 1 200 zaměstnanců, starají se ovšem nejen o její domácnost, ale i o provoz 
a administraci monarchie jako státní instituce, to znamená všech členů její rodiny, včetně vnuků. Ti se konec konců dělí o rozsáhlé ceremoniální povinnosti královské rodiny. Třetina zaměstnaných (administrace) je financována státem, ostatní 
z rozsáhlého královského majetku.

Je Její Veličenstvo dobrá zaměstnavatelka? Musí zaměstnanci podepsat například závazek mlčenlivosti?
Zaměstnání je to výborné, plat je přibližně o 30 procent vyšší než průměr. Ale zájemců by bylo mnoho, i kdyby platila méně než ostatní. 
V zemi, která miluje svou monarchii, je to velice prestižní věc. Zaměstnanci musí mlčet – samozřejmě, ovšem pokušení prozradit něco bulváru, který se tak neřestně zajímá o soukromí královské rodiny, je velké, zvláště když takový zaměstnanec třeba ztratí místo. Anglická ústava je ovšem nepsaná, stejně jako tradice džentlmenství. Nic se nepodepisuje, stačí přísaha.

Ví se, jak vypadá běžný královský den?
Ví se téměř všechno, i to, že nesdílí lože se svým manželem.



Má královna nějakou zvláštní libůstku nebo oblíbenou činnost?
Ráda chodí se psy, hodně čte, jinak o žádné zvláštnosti nevím.

Co vyžaduje protokol při setkání s královnou?
Dámské pukrle, jak každý ví, a uměřené obřadní chování. Nepodávat ruku první, poprvé oslovit Vaše výsosti, dále už jen Madam nebo Sir, a samozřejmě mluvit ve třetí osobě jednotného čísla, protože vykací forma v angličtině zanikla. Na nic politického a osobního se neptat, jen běžné pozitivní společenské fráze.

Chovají se nejbližší členové rodiny ke královně tak, jak to podávají některé filmy, kde jí vnuci v soukromí vykají a ženská část rodiny dělá pukrle?
Filmy přehánějí. Ve filmu Králova řeč, malé dcery dělají v soukromí pukrle, což je velmi nepravděpodobné. Je známo, že se všichni oslovují normálně: mami, tati, babi 
a dokonce používají přezdívky. Princ Phillip oslovuje manželku „stará zelná hlávko", ale v něžné nadsázce. Na veřejnosti ovšem platí protokol, takže novopečená vévodkyně z Cambridge, musí dělat pukrle k výše postaveným (královna, princ Filip, korunní princ Charles, manželka Camilla) a dokonce i k níže postaveným členům rodiny královské krve, pokud není v jejich přítomnosti se svým manželem. Anglický protokol je v porovnání s japonským či thajským poměrně civilní, i když ve srovnání se skandinávskými monarchiemi tak nevypadá. Ani královna ani princ Phillip třeba nejezdí na kole.

Proniklo na veřejnost, jak královna reagovala na nedávnou falešnou zprávu, že zemřela?
Neslyšel jsem o tom, ale smrt královny, se kterou si většina lidí spojuje svůj životní běh, bude monumentální smuteční národní slavnost. Potrvá dvanáct dní, zavřou se banky a burza. Den pohřbu a den korunovace budou státní svátky.

Autor: Martin Dohnal, Redakce

12.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies