VYBERTE SI REGION

Kreml se distancoval od zpochybnění nezávislosti Pobaltí

Moskva – Kreml se dnes distancoval od iniciativy ruských poslanců, kteří od generální prokuratury chtějí prověřit, zda uznání nezávislosti pobaltských států sovětským vedením na počátku 90. let bylo zákonné. Tento požadavek vyvolal v Pobaltí obavy. Zřejmě i kvůli tomu, že obdobným způsobem ruské úřady zpochybnily rozhodnutí sovětského vůdce Nikity Chruščova z 50. let předat Ukrajině poloostrov Krym, který Rusko loni v březnu anektovalo.

1.7.2015 77
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina ale dnes prohlásil, že mu dělá potíže pochopit smysl poslanecké žádosti k prokuratuře ohledně nezávislosti Pobaltí. „V Kremlu jsme o takové iniciativě nevěděli. A upřímně řečeno mám problém pochopit jádro tohoto návrhu," řekl Dmitrij Peskov.

Stejně tak i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že o poslanecké iniciativě nic neví.

Krátce poté mluvčí generální prokuratury ujistila, že poslanecká žádost o prověrku nezávislosti Pobaltí „nemá žádnou právní perspektivu". Leckteré žádosti adresované prokuratuře jsou „zbaveny zdravého rozumu", řekla agentuře TASS mluvčí Marina Gridněvová.

Imperiální nálady Ruska

Generální prokuratura ještě v úterý tvrdila, že poslaneckou žádost posoudí. Poslanci Jevgenij Fjodorov a Anton Romanov argumentovali, že nezávislost Estonska, Litvy a Lotyšska uznala Státní rada SSSR, což byl podle jejich názoru neústavní orgán, který „způsobil obrovské škody suverenitě, bezpečnosti státu a obranyschopnosti země" v závěru sovětské éry.

Estonská ministryně zahraničí Keit Pentusová-Rosimannusová agentuře Reuters řekla, že jde o další příklad vzmáhajících se imperiálních nálad v Rusku, jakkoli právně se jedná o naprostou absurditu.

Vztahy mezi Moskvou a pobaltskými státy, které Rusko anektovalo na počátku druhé světové války, jsou dlouhodobě pošramocené. Napětí však ještě stouplo po propuknutí proruského povstání na ruskojazyčném východu Ukrajiny. Všechny tři pobaltské státy mají početné ruské menšiny a také je znervóznilo Putinovo loňské prohlášení o právu vojensky zasáhnout na ochranu krajanů v cizině.

Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. Někteří analytici však varují, že právě zde by Putin mohl otestovat odhodlání Západu bránit své nové členy.

Autor: ČTK

1.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 77
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies