VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Křesťanství je v Číně na vzestupu

Peking - Počet křesťanů v Číně roste obrovským tempem a kostely praskají ve švech. Dříve se lidé k víře obraceli kvůli represím komunistického státu, nyní je ale k církvi přitahuje spíše bující kapitalismus. Píše o tom server BBC.

22.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Není možné přesně spočítat, kolik lidí se v dnešní Číně hlásí ke křesťanství, nikdo ale nepopírá, že čísla rostou. Vláda mluví o 25 milionech křesťanů - 18 milionech protestantů a šesti milionech katolíků. Nezávislé odhady jsou ale zajedno v tom, že tyto údaje jsou značně podhodnocené. Střízlivé propočty hovoří spíše o 60 milionech křesťanských věřících, takže v čínských kostelech se v neděli schází více lidí než v celé Evropě.

Mezi čerstvými konvertity se přitom objevují chudí rolníci z odlehlých vesniček i sofistikovaní příslušníci střední třídy z rostoucích velkoměst.

Struktura čínské křesťanské církve je velice složitá a pro lidi na Západě je těžké ji pochopit. Tak kupříkladu katolictví a protestantismus stát vnímá jako dvě zcela samostatná náboženství.

Během 20. století Čína křesťanství chápala jako symbol západního imperialismu. Po vítězství komunistů v roce 1948 byli ze země vykázáni misionáři, ale křesťané mohli navštěvovat státem povolené kostely, pokud ovšem projevovali dostatečnou oddanost komunistické straně.

Mao o náboženství mluvil jako o jedu a jedním z cílů kulturní revoluce v šedesátých a sedmdesátých letech bylo ho zcela vymýtit. Vzhledem k činnosti ilegální církve ale náboženství přežilo a díky vlastním čínským mučedníkům ještě posílilo.

Církve se zodpovídají státnímu úřadu

Od osmdesátých let, kdy bylo náboženské vyznání opět povoleno, si postupně církve začaly vydobývat více prostoru. Zodpovídají se sice státnímu úřadu pro náboženské otázky a nesmějí se podílet na žádné činnosti, která by se odehrávala mimo modlitebny, ale stát se zase zavazuje respektovat a chránit všechna vyznání bez rozdílu. I když ve školách propaguje ateismus.

Podvojnost panuje i v církvi samotné - protestanti i katolíci mají církev oficiální i tu ilegální. Každá z nich má svoje biskupy, ale oficiální církev má zapovězeny styky s Vatikánem, který podporuje ilegální církevní struktury. To vedlo například k tomu, že biskup vysvěcený se souhlasem státu přes protesty papeže byl Vatikánem exkomunikován.

Přesto nelze oficiální církev jednoduše odsoudit jako státní švindl. I do státem schválených kostelů chodí tisíce lidí. V centru Pekingu se o velikonočním pondělí na bohoslužbu do jediného kostela vydalo na 1500 lidí a nedělní školy bývají tak plné, že lidé stojí až na ulici.

Domácí církve

Neoficiální, takzvané domácí církve (pojmenované takto kvůli faktu, že věřící se většinou scházejí v soukromí v bytech), jsou ale ještě mnohem populárnější. Tyto církevní skupiny odmítají státní autoritu a stát se bojí jejich vlivu, ale zatím proti nim nezasahuje. Na rozdíl od hnutí Fa-lun-kung v nich totiž nevidí zásadní hrozbu. Když však tyto domácí církve překročí hranice státní tolerance, jako se to letos stalo v Pekingu, kde jedna z nich sloužila bohoslužbu veřejně na ulici, úřady zakročí.

Státní aparát přitom asi nejvíc znepokojuje důvod, proč se k církvi obrací čím dál víc lidí. Číňané totiž stále mluví o duchovní krizi, což je označení, které použil dokonce i premiér Wen Ťia-pao. Starší generace je svědkem toho, jak se staré jistoty marxismu-leninismu mění v jednu z nejkapitalističtějších společností na planetě. Mladí zase v honbě za zbohatnutím ztrácejí mezilidskou důvěru i důvěru v instituce.

Jeden z nejvýznamnějších čínských filozofů náboženství, Che Kuang-chu z pekingské univerzity to vysvětluje následovně: "Uctívat mamon… to je teď pro mnoho lidí hlavní cíl života. Myslím, že je jen přirozené, že dalším to ke spokojenosti nestačí a že hledají životní smysl, takže když se setkají s křesťanstvím, úplně mu propadnou."

Autor: ČTK

22.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies