VYBERTE SI REGION

Křesťanství je v Číně na vzestupu

Peking - Počet křesťanů v Číně roste obrovským tempem a kostely praskají ve švech. Dříve se lidé k víře obraceli kvůli represím komunistického státu, nyní je ale k církvi přitahuje spíše bující kapitalismus. Píše o tom server BBC.

22.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Není možné přesně spočítat, kolik lidí se v dnešní Číně hlásí ke křesťanství, nikdo ale nepopírá, že čísla rostou. Vláda mluví o 25 milionech křesťanů - 18 milionech protestantů a šesti milionech katolíků. Nezávislé odhady jsou ale zajedno v tom, že tyto údaje jsou značně podhodnocené. Střízlivé propočty hovoří spíše o 60 milionech křesťanských věřících, takže v čínských kostelech se v neděli schází více lidí než v celé Evropě.

Mezi čerstvými konvertity se přitom objevují chudí rolníci z odlehlých vesniček i sofistikovaní příslušníci střední třídy z rostoucích velkoměst.

Struktura čínské křesťanské církve je velice složitá a pro lidi na Západě je těžké ji pochopit. Tak kupříkladu katolictví a protestantismus stát vnímá jako dvě zcela samostatná náboženství.

Během 20. století Čína křesťanství chápala jako symbol západního imperialismu. Po vítězství komunistů v roce 1948 byli ze země vykázáni misionáři, ale křesťané mohli navštěvovat státem povolené kostely, pokud ovšem projevovali dostatečnou oddanost komunistické straně.

Mao o náboženství mluvil jako o jedu a jedním z cílů kulturní revoluce v šedesátých a sedmdesátých letech bylo ho zcela vymýtit. Vzhledem k činnosti ilegální církve ale náboženství přežilo a díky vlastním čínským mučedníkům ještě posílilo.

Církve se zodpovídají státnímu úřadu

Od osmdesátých let, kdy bylo náboženské vyznání opět povoleno, si postupně církve začaly vydobývat více prostoru. Zodpovídají se sice státnímu úřadu pro náboženské otázky a nesmějí se podílet na žádné činnosti, která by se odehrávala mimo modlitebny, ale stát se zase zavazuje respektovat a chránit všechna vyznání bez rozdílu. I když ve školách propaguje ateismus.

Podvojnost panuje i v církvi samotné - protestanti i katolíci mají církev oficiální i tu ilegální. Každá z nich má svoje biskupy, ale oficiální církev má zapovězeny styky s Vatikánem, který podporuje ilegální církevní struktury. To vedlo například k tomu, že biskup vysvěcený se souhlasem státu přes protesty papeže byl Vatikánem exkomunikován.

Přesto nelze oficiální církev jednoduše odsoudit jako státní švindl. I do státem schválených kostelů chodí tisíce lidí. V centru Pekingu se o velikonočním pondělí na bohoslužbu do jediného kostela vydalo na 1500 lidí a nedělní školy bývají tak plné, že lidé stojí až na ulici.

Domácí církve

Neoficiální, takzvané domácí církve (pojmenované takto kvůli faktu, že věřící se většinou scházejí v soukromí v bytech), jsou ale ještě mnohem populárnější. Tyto církevní skupiny odmítají státní autoritu a stát se bojí jejich vlivu, ale zatím proti nim nezasahuje. Na rozdíl od hnutí Fa-lun-kung v nich totiž nevidí zásadní hrozbu. Když však tyto domácí církve překročí hranice státní tolerance, jako se to letos stalo v Pekingu, kde jedna z nich sloužila bohoslužbu veřejně na ulici, úřady zakročí.

Státní aparát přitom asi nejvíc znepokojuje důvod, proč se k církvi obrací čím dál víc lidí. Číňané totiž stále mluví o duchovní krizi, což je označení, které použil dokonce i premiér Wen Ťia-pao. Starší generace je svědkem toho, jak se staré jistoty marxismu-leninismu mění v jednu z nejkapitalističtějších společností na planetě. Mladí zase v honbě za zbohatnutím ztrácejí mezilidskou důvěru i důvěru v instituce.

Jeden z nejvýznamnějších čínských filozofů náboženství, Che Kuang-chu z pekingské univerzity to vysvětluje následovně: "Uctívat mamon… to je teď pro mnoho lidí hlavní cíl života. Myslím, že je jen přirozené, že dalším to ke spokojenosti nestačí a že hledají životní smysl, takže když se setkají s křesťanstvím, úplně mu propadnou."

Autor: ČTK

22.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Do chřtánu vulkánu: geologové kopnou do sopky i příští rok

Cheb – Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat veřejnost nahlédnout do chřtánu vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století ve vyhaslé sopce Komorní hůrka vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v příštím roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Trump vybral za ministra práce šéfa fastfoodového řetězce

Washington - Budoucí americký prezident Donald Trump chce do čela ministerstva práce dosadit ředitele fastfoodového řetězce Andrewa Puzdera. Trumpův štáb to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Puzder stojí v čele společnosti CKE Restaurants Holdings, na volební kampaň newyorského miliardáře přispěl v květnu částkou 150.000 dolarů (3,8 milionu Kč).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies