VYBERTE SI REGION

Krvavý diktátor Kaddáfí dostával zbraně i z Česka

Praha /INFOGRAFIKA/ – Také Evropská unie zásobovala libyjského vůdce léta. Nyní si vzpomněla na lidská práva a obchod s vojenským materiálem zastavila

27.2.2011 16
SDÍLEJ:

Prezident EU Herman Van Rompuy a Muammar Kaddáfí v listopadu 2010Foto: čtk

Čeští politici se dnes předhánějí v odsuzování diktátorských režimů v arabském světě. Není však tajemstvím, že z Česka do těchto zemí putovaly zbraně, které dlouhá léta pomáhaly tyto režimy držet u moci. V minulých letech jsme vyvezli vojenský materiál i do Libye, kde nyní Muammar Kaddáfí otočil těžké zbraně proti vlastním lidem. Výsledek? Stovky nevinných obětí.

Zlaté časy zažili čeští obchodníci se zbraněmi v roce 2008. Šlo o největší obchodní kontrakty od roku 1994. Z Česka putovaly do světa zbraně za téměř 190 milionů eur (cca 4,5 miliardy korun). A mezi příjemci byla i Libye.

„Těmito dodávkami byl podpořen i režim libyjského plukovníka Muammara Kaddáfího, který protesty občanů Libye v těchto dnech krvavě potlačuje nasazením žoldnéřů i letectva,“ upozornil Milan Štefanec z nevládní organizace Nesehnutí, která se dlouhodobě zabývá i mapováním českých vojenských zakázek pro diktátorské a nedemokratické režimy.

Objem obchodu s Libyí v roce 2008 sice dosahoval necelých 400 tisíc eur, ale o rok dříve Česko do této severoafrické země vyvezlo vojenský materiál za 2,2 milionu eur. „Licenční správa udělila k vývozu do Libye od roku 2005 necelou desítku licencí, a to na náhradní díly letecké techniky, náhradní díly vojenských vozidel, balistická hradla a protichemickou ochranu,“ tvrdí dnes mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.

Evropa není pozadu

Evropa sice křičí, jak Kaddáfí brutálně zakročil proti vlastním lidem, v minulosti mu ale i ona pilně dodávala zbraně za stamiliony eur. Jen v roce 2009 povolily vlády unijních zemí export zbraní do Libye za 8,44 miliardy korun. Rusko vyvezlo zbraně dokonce za čtyřikrát vyšší sumu.

„Nevypočitatelný libyjský vůdce tak nejspíš potlačuje demokratické snahy svých krajanů bombami evropské výroby,“ píše agentura DPA.

Vlády unijních států udělovaly licence na vývoz zbraní do země, která by neprošla ani tou nejprostší prověrkou demokratických standardů. Žebříček vede Itálie a Malta. Unie totiž koncem roku 2004 zrušila po 18 letech embargo na vývoz zbraní do Libye. Odůvodnění? Zlepšení v oblasti lidských práv a nutnost spolupracovat se zemí, odkud přes Středozemní moře proudí do EU tisíce migrantů a ropa. Před pár dny Unie vývozy zbraní „Made in Europe“ do Libye zastavila. OSN se přidala o víkendu.

Loni české ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo čtyři licence na vývoz vojenského materiálu do Libye. „Pouze jedna z nich byla naplněna. Jednalo se o náhradní díly na opravy techniky,“ přiblížil mluvčí Vlček. I ministerstvo ve čtvrtek vývoz vojenského materiálu do Libye pozastavilo.

Je libo demokracii?

„Je třeba, aby násilí ustalo a aby byl zahájen všestranný politický dialog,“ říká ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Česká republika dokonce nabídla své zkušenosti s přechodem k demokratickému systému vládnutí.

„Je pokrytectvím českých státníků, když se nyní ve svých prohlášeních stylizují do role ochránců lidských práv a odpůrců diktátorů, které tolik let podporovali vojenskými dodávkami zbraní,“ míní Milan Štefanec.

Po výraznějším zásahu mezinárodního společenství do situace v Libyi ale volá organizace Amnesty International. Ředitelka její české pobočky Dáša van der Horst odmítla Schwarzenbergův názor, že Libyi nelze vnucovat vlastní představy. „Je nezbytné, aby mezinárodní společenství na krizi v Libyi bez prodlení reagovalo. Nesmíme se zříkat ochrany lidských práv s tím, že se ‘nemůžeme vměšovat‘,“ vyzvala.

Libye nebyla jediným problematickým příjemcem zbraní z Česka. Ty směřovaly například i do Jemenu nebo revoltujícího Egypta.

Zbraně pro Kaddáfího

Aktivista z brněnské nevládní organizace Nesehnutí Milan Štefanec: Naše i unijní zahraniční politika je prostě pokrytecká

Brno – Právě v těchto dnech můžeme vidět, jak Kaddáfího režim zachází s vojenskou technikou nakoupenou v Evropě při zabíjení svých vlastních občanů. Případů, kdy jsme upozorňovali vládní instituce na problematičnost vývozů zbraní, byla celá řada, většinou jsme dostali jen ujištění, že zbraně Česku přinesou ekonomický profit a příjemci zbraní mír a stabilitu, říká o obchodech České republiky se zbraněmi aktivista Milan Štefanec.

Jak je možné, že vyvážíme vojenský materiál do zemí, jako je Libye, Tunis, Egypt nebo Jemen, kde je potírána opozice a utvrzován autoritářský režim?

Je potřeba přiznat, že Česko není jedinou evropskou zemí, která do těchto států své zbraně vyvážela. Žoldáci, kteří střílí v Libyi do demonstrantů, tak činí belgickými zbraněmi, Kaddáfího režim dostal zbraně nejen od nás, ale také z Německa, Itálie, Malty či Francie a Británie. Přitom má EU společný postoj pro vývoz vojenského materiálu, který zakazuje vyvážet zbraně do zemí, kde jsou hrubě porušována lidská práva či kde mohou být zbraně užity k vnitřní represi. Tento postoj je závazný i pro Českou republiku. Zkuste si ale zavolat na ministerstvo zahraničních věcí či ministerstvo průmyslu a obchodu, která vývozy ze země schvalují, jestli nevěděla, jaká je povaha řady afrických či blízkovýchodních režimů, kam povolila zbraně vyvézt. Ukázkový je v této souvislosti asi výrok bývalého ministra obrany Karla Kühnla, kterým se snažil obhájit darování 6 000 tun munice do Afghánistánu. Doslova řekl: Ušetřili jsme, a navíc pomohli ke stabilizaci regionu. Jaká je stabilita v dnešním Afghánistánu, může posoudit každý, kdo čte alespoň zběžně zahraniční stránky novin.

Dají se nějak obejít zákazy a dostat zbraně přes někoho jiného do zemí, kam je vývoz zakázán? Jsou takové příklady známy i z praxe českých vývozců?

Těch je celá řada, od vývozu zbraní do země, na kterou se např. nevztahuje embargo, a teprve odtud pak zbraně vyvézt do země konečného určení, kde už embargo na vývoz platí, přes vyvážení vojenských zbraní jako sportovních. Nebo nabízení zakázaných protipěchotních min jako protitransportních, používání nepravdivých garancí firem i vlád, změny ve vývozních dokumentech, zprovoznění zbraní určených k likvidaci apod. Celou situaci navíc ztěžuje i novela zákona z roku 2009, která umožňuje, aby se do domlouvání zbrojních obchodů zapojily i firmy bez platného povolení.

Jakou vidíte etickou rovinu problému? Na jedné straně kritizujeme diktátorské režimy a na druhé jim tam posíláme zbraně.

Česká zahraniční politika je v této oblasti velmi schizofrenní či možná přesněji řečeno pokrytecká. Jednu pomocnou ruku nastavuje obětem perzekucí v Bělorusku, na Kubě či v Barmě, druhou rukou režimům stejně či mnohem brutálnějším dodává zbraně. Když si porovnáte státy, do kterých z České republiky proudí humanitární a rozvojová pomoc, jsou to velice často stejné státy, kam proudí i české zbraně. Zatímco humanitární organizace v zemi pomáhají zlepšovat jméno naší země tím, že staví školy a nemocnice, kde provádějí náročné operace, česká vláda do těchto zemí posílá zbraně, kterými školy i nemocnice hravě rozmetáte na kusy i s jejich žáky a pacienty.

RADEK GÁLIS, VILÉM JANOUŠ,

TOMÁŠ PROCHÁZKA

27.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies