VYBERTE SI REGION

Krym řeší dodávky elektřiny, pokles turistů a dopravní spojení

Kyjev/Praha – Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR. Před dvěma lety poloostrov, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, anektovalo Rusko. Obyvatelé tohoto do té doby ukrajinského poloostrova odsouhlasili ruskou anexi Krymu v referendu 16. března 2014.

14.3.2016 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: ČTK

Události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením Ukrajiny. Cesta Krymu, na jehož území se dříve nacházela ukrajinská Krymská autonomní republika a kde Rusko mělo od Ukrajiny dlouhodobě pronajatu sevastopolskou námořní základnu, pod nadvládu Ruska trvala asi tři týdny.

Obsazení parlamentu

Ještě v únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament potom schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajně potřebě chránit životy Rusů na Krymu. Nový šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov po rozhodnutí ruského parlamentu oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti, a požádal Putina o pomoc. Ruská armáda poté převzala postupně nad Krymem kontrolu.

Sám Putin ještě 4. března tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany". Později Putin uvedl, že připojení poloostrova k Rusku napomohli vojáci ruských speciálních sil, jakož i jeho připravenost uvést jaderné zbraně do pohotovosti.

Pro připojení Krymu k Ruské federaci se v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek referenda, které odmítly USA i EU, následně vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Putin nezávislost Krymu uznal a připojení Krymu k Rusku formálně stvrdila 21. března ruská Rada federace, horní komora ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně přístavu Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska.

Sankce

Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, které se dotkly i některých klíčových subjektů na Krymu a které zakazují členským státům účast na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově. Sankce tak ještě zhoršily dopravní spojení Ruska s Krymem, což narušuje jeden z hlavních příjmů Krymu – turistický ruch. Rusko totiž nemá přímé spojení s Krymem a Kyjev pozemní cesty občas blokuje. Moskva se tak rozhodla pro stavbu mostu, který má vést z Ruska přes Kerčský průliv na Krym. V roce 2014 se turistický ruch propadl do krize, ze které se jen těžko vzpamatovává. Loni turistů sice přibylo, ale stále jsou jejich počty menší než před anexí.

Krym se po anexi zatím nedočkal slibované prosperity, kterou měly zařídit mohutné ruské dotace. Platy a sociální dávky se po připojení k Rusku sice na Krymu zvýšily, nárůst ale zcela pohltila vysoká inflace, vyvolaná prudkým poklesem příjmů za prodej ropy a západními sankcemi. Ukrajinská vláda také koncem roku rozhodla o tom, že končí veškeré obchodní styky s Krymem. Vyloučena bude jen přeprava osobních věcí cestujících, „sociálně významné zboží" a humanitární pomoc.

Dodávky elektřiny

Situaci také komplikuje přerušování dodávek elektřiny z Ukrajiny na Krym. Rusko v reakci na ukrajinskou energetickou blokádu poslalo na poloostrov generátory a prezident Putin počátkem loňského prosince osobně spustil první linii dálkového podmořského vedení z ruské pevniny. Nejpozději do léta má být Krym zcela nezávislý na ukrajinských dodávkách. Podle nedávného průzkumu devět z deseti obyvatel Krymu raději přetrpí vypínání proudu, než aby přistoupili na podmínky Kyjeva pro uzavření nové dohody o dodávkách ukrajinské elektřiny. Kyjev prý požaduje, aby v novém kontraktu bylo napsáno, že Krym je součástí Ukrajiny. Ostatně úsilí o navrácení Krymu Ukrajině označil ukrajinský prezident Petro Porošenko za jednu z hlavních svých priorit pro letošní rok. Tou další je ukončení bojů s proruskými separatisty na východě Ukrajiny, které si dosud vyžádaly na 9000 obětí.

Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) se od ruské okupace poloostrova zhoršila situace v oblasti lidských práv. Na pronásledování si stěžují hlavně Krymští Tataři, kterých žije na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel asi čtvrt milionu.

Autor: ČTK

14.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Sledujeme on-line: Do Prahy přijíždí Merkelová, první dáma EU

Německou kancléřku dnes čeká pět rušných hodin v Praze. Bude hovořit s premiérem 
a prezidentem, přičemž v ulicích zahlédne příznivce i odpůrce své politiky.

AKTUALIZOVÁNO
Itálii postihlo silné zemětřesení

Počet obětí zemětřesení v Itálii vzrostl na 247, v nemocnicích stovky zraněných

Řím - Po zemětřesení, které ve středu zasáhlo střední Itálii, je v nemocnicích 264 zraněných. Další více než stovka osob je ošetřována v provizorních centrech zřízených přímo v postižených obcích. Informovali o tom dnes zástupci italské civilní obrany. Počet obětí je zatím podle místních úřadů 247, tento údaj ale zřejmě nebude konečný. Záchranářské práce pokračují, podílí se na nich na 5400 osob.

Ruská armáda má poplach

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin dnes jako vrchní velitel ozbrojených sil nařídil mimořádnou prověrku bojové pohotovosti vojsk hned ve třech vojenských okruzích, na jihu, západě a v centrální části Ruska. Oznámil to ministr obrany Sergej Šojgu. Do akce, která potrvá do konce srpna, je zapojena také Severní flotila a velení leteckých, kosmických a výsadkových vojsk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies