S rozpadem SSSR vztahy mezi Moskvou a Havanou značně ochladly. Ruský prezident Dmitrij Medveděv je ale chce nyní navrátit do původního stavu. Tím spíše, když se před „ostrovem svobody“ otevírá perspektiva, že by si mohl dopomoci k nebývalé prosperitě díky těžbě ropy. 

Kubánská státní společnost Cubapetrolero minulý měsíc oznámila, že v moři severozápadně od Havany se může nalézat až dvacet miliard barelů suroviny. Je to jednou tolik, než činily předchozí odhady. Ropné zásoby USA v Mexickém zálivu přitom činí jedenadvacet miliard barelů.

Medveděv, který včera přiletěl na návštěvu Kuby, má proto se svým protějškem Raúlem Castrem v úmyslu podepsat smlouvu o spolupráci při těžbě „černého zlata“. Ruské firmy mají navíc zájem investovat do těžby niklu. Kuba má jedny z největších zásob tohoto kovu na světě, zpracování suroviny však komplikují další metalické příměsi.

„Naše vzájemné vztahy zaznamenaly v uplynulých šesti měsících intenzivní rozvoj,“ řekl Medveděv po schůzce s Raúlem Castrem, který letos v únoru vystřídal v úřadu svého těžce nemocného bratra Fidela.

Ruské tažení v Latinské Americe

Rusko se snaží zlepšit vztahy i s dalšími zeměmi Latinské Ameriky a využít faktu, že u moci jsou v nich s výjimkou Kolumbie po dlouhých desetiletích pravicových diktatur všude levicové vlády.

Medveděv do Havany přiletěl z Venezuely, kde podepsal smlouvu o spolupráci v jaderné oblasti.

V Riu de Janeiro předtím jednal s brazilským prezidentem Luísem Ináciem Lulou da Silvou o budoucnosti neoficiální skupiny průmyslově rychle se rozvíjejících zemí známé jako Bric, kam vedle Ruska a Brazílie náleží také Indie a Čína.

Vzájemný obchod Moskvy s Latinskou Amerikou představoval v tomto roce patnáct miliard dolarů.