VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Le Penová neprorazila. I díky spojenectví rivalů

Paříž - Nacionalisté nezískali ani jeden region, podíl na tom má i semknutí příznivců levice a pravice. Ani vítězná Sarkozyho strana ale neslaví.

15.12.2015 15
SDÍLEJ:

Marine Le Penová Foto: čtk

Navzdory tomu, co šéfka nacionalistické Národní fronty (FN) Marine Le Penová tvrdila před týdnem po prvním vyhraném kole regionálních voleb, její strana zatím není „první stranou Francie" a tradiční strany nejsou mrtvé. V rozhodujícím nedělním druhém kole nezískali nacionalisté jediný region a s 27,3 procenta hlasů skončili celkově až třetí.

Celkový triumf nakonec slaví pravicoví Republikáni exprezidenta Nicolase Sarkozyho, kteří získali 40,6 procenta hlasů a budou řídit sedm z celkem 13 krajů. Vládní socialisté s dalšími levicovými stranami sice ztratili dosavadní pozice, dál ale povedou pět krajů a se ziskem 31,7 procenta skončili druzí. Pouze Korsiku jako obvykle povedou tamní nacionalisté. Výsledek vedle unijních představitelů přivítal i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. „Znamená to, že Francie má velkou většinu občanů, kteří nechtějí, aby se začala měnit na scéně Evropy, aby se z ní stala země méně otevřená spolupráci a méně tolerantní," míní český ministr.

Premiér: Nebezpečí není zažehnáno

Úspěchu FN nakonec zabránily i taktické hlasy levicových voličů, kteří v duchu hesla „kohokoliv jen ne Le Penovou" se zatnutými zuby volili kandidáty pravicových Republikánů. Riskantní rozhodnutí vládních socialistů stáhnout své kandidáty ve dvou klíčových regionech Nord-Pas-de-Calais-Pikardie a Provence-Alpes-Côte d'Azur, kde v prvním kole uspěla šéfka FN a její neteř Marion Maréchalová-Le Penová, zjevně přineslo kýžený výsledek.

Předsedkyně FN to označila za „intelektuální terorismus" a vzkázala, že se alespoň naplno vyjevily vazby mezi stranami, které se ve Francii tradičně střídají u vlády.

Konečný výsledek voleb přitom rozhodně neznamená, že by zmíněné dvě strany měly těžké časy za sebou.

I přes konečnou porážku jde totiž o nejlepší výsledek FN v historii a je zjevné, že preference nacionalistů pod vlivem nedávných teroristických útoků v Paříži, migrační krize i vysoké nezaměstnanosti posílily. I ve druhém kole pro FN hlasovalo zhruba 6,8 milionu Francouzů, nejvíce za více než čtyřicetiletou historii strany, a socialistická vláda si je toho moc dobře vědoma.

„Nebezpečí krajní pravice nebylo zažehnáno, k tomu je naopak daleko, a já nezapomínám na výsledky prvního kola," reagoval na výsledky voleb premiér Manuel Valls s tím, že vláda teď musí víc naslouchat občanům a jednat rozhodněji. Poznamenal přitom, že nejde spoléhat na to, že se lidé znovu semknou proti něčemu, ale je nutné dodat vlastní pozitivní vizi.

Prezidentské volby na dohled

I šéf Republikánů, měl navzdory celkovému vítězství strany daleko k euforii. „Nemůžeme přecházet od jedněch voleb ke druhým, jako kdyby nám Francouzi nic neříkali," řekl Sarkozy s tím, že výsledky voleb byly jasným varováním. Podle francouzského exprezidenta nyní vláda musí přijít s odpověďmi i na „nepříjemné otázky".

Nepříjemnou pachuť má přitom průběh voleb i pro samotného Sarkozyho. Špičky jeho strany se totiž ani v posledních dnech kampaně v přítomnosti exprezidenta příliš neukazovaly, což neuniklo pozornosti francouzského tisku.

Ačkoliv Sarkozy chce v roce 2017 kandidovat na prezidenta, uvnitř strany stále zaznívají i hlasy, že vhodnějším kandidátem by byl například proevropsky orientovaný 
expremiér Alain Juppé. Sarkozymu navíc může uškodit jeho rozhodnutí nespolupracovat se socialisty proti FN – Republikáni na rozdíl od levice ponechali své kandidáty ve všech regionech.

Výsledek voleb přitom podle agentury Bloomberg znamená i problém pro prezidentské ambice Le Penové. FN totiž nedokázala zvítězit ani v regionálních volbách, ačkoliv proporční volební systém a nízká účast v regionálních volbách by jim měl nahrávat o něco víc.

Ukázka, že se voliči levice a pravice dokážou semknout proti FN, tak ve výsledku možná nejvíc oživuje naděje současného prezidenta Francoise Hollanda. Pokud by se mu navzdory nynějším mizivým preferencím podařilo do druhého kola probojovat s Le Penovou, dost možná by prezidentské křeslo obhájil.

Autor: Martin Dohnal

15.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
1 10

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

ilustrační fotografie
14

Pro a proti: Facka jako násilí. Zrušíme fyzické tresty dětí?

Revitalizace se blíží, v Ládví zavřou obchoďák

Revitalizace prostoru náměstí u metra Ládví se blíží, začíná už na jaře a na její realizaci by mělo stačit 12 měsíců. V rámci zkrášlování prostředí zavře společnost Regata Čechy obchodní dům. Opravovat začnou za rok na jaře.

Egyptská víza budou stát více než dvojnásobek

Od příštího týdne budou egyptská vstupní víza stát více než dvojnásobek. Zdraží z původních 25 dolarů (asi 640 Kč) na 60 dolarů (asi 1530 Kč). Víza, jež umožní několik vstupů do země, budou stát 70 dolarů (asi 1790 Kč). Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na zdroje z egyptského letiště.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies