VYBRAT REGION
Zavřít mapu

List Evening Standard koupil ruský miliardář Lebeděv

Londýn - Ruští oligarchové mají zájem nejen o britské fotbalové kluby, ale v poslední době i o britské noviny.

21.1.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Agentury ve středu oznámily, že miliardář Alexander Lebeděv dovedl do konce jednání o odkupu kontrolního balíku akcií londýnského bulvárního večerníku Evening Standard, který získal za symbolickou 1 libru. Vydavatelství Daily Mail and General Trust (DMGT), původní majitel listu, sdělilo, že prodej odsouhlasilo. Přesné podmínky smlouvy nebyly zveřejněny, ale Lebeděv usiloval o získání 76 procent akcií deníku. Zbývající podíl si ponechá DMGT, které chce pro Evening Standard dál zajišťovat distribuci.

Vydavatelství se rozhodlo list prodat, protože je ztrátový, a to kvůli prudkému poklesu inzerce a nemilosrdné konkurenci ze strany volně rozdávaných novin. Je to první případ, kdy nějaký Rus koupil britské noviny. Lebeděv navíc vzbuzuje určité pochybnosti, neboť byl špionem KGB, která ho v 80. letech vyslala Londýna. Ruský miliardář se však snaží rozptýlit veškeré pochybnosti a již vydal v souvislosti s koupí Evening Standardu prohlášení, že nebude nijak zasahovat do obsahové skladby listu.

Lebeděv má údajně majetek ve výši 3,1 miliardy dolarů, který se skládá hlavně z podílů v ruských bankách, pojišťovacích společnostech a letecké společnosti Aeroflot. Časopis Forbes ho označil za 39. nejbohatšího Rusa. Padesátiletý Lebeděv se označuje za „kapitalistu-idealistu“ a snaží se alespoň navenek distancovat od ruské oligarchie.

V Rusku má spolu s bývalým ruským prezidentem Michailem Gorbačevem podíl v hlavním opozičním deníku Novaja Gazeta, který píše o tématech, jež Kremlem kontrolovaná média ignorují, především o korupci, porušování lidských práv v Čečensku. Tím si v Rusku nadělal mnoho nepřátel.

Lebeděv se chce od tradičních ruských boháčů odlišit i svou významnou charitativní činností. V Petrohradu postavil velkou kliniku pro nemocné rakovinou, v níž se děti postižené touto nemocí mohou léčit zdarma. A pomáhá shánět peníze pro Nadaci Raisy Gorbačovové, manželce Michaila Gorbačova, která zemřela v roce 1999 na leukémii. Tato nadace se snaží pomáhat především lidem nemocným rakovinou a nyní jí předsedá Lebeděvův osmadvacetiletý syn Jevgenij.

Autor: Václav Viták

21.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies