VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Let Challengeru skončil tragédií po pár minutách

Mys Canaveral /INFOGRAFIKA, FOTOGALERIE/ – Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Poté se stroj před zraky milionů televizních diváků změnil v ohnivou kouli, nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil.

28.1.2011 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Poté se stroj před zraky milionů televizních diváků změnil v ohnivou kouli, nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil.Foto: ČTK/AP

Až do nehody Columbie v roce 2003 se jednalo o nejhorší neštěstí, které americký program pilotovaných letů potkalo. Od tragédie Challengeru, kterou způsobila závada na jednom z pomocných motorů, uplynulo dnes čtvrtstoletí.

Let STS 51-L, jak znělo označení mise, měl startovat již 22. ledna, ale byl několikrát odložen. Ani osudného dne to nevypadalo nadějně, noční mrazy, které pokryly část odpalovací rampy na Mysu Canaveral rampouchy, představovaly nebezpečí. Přesto nakonec posádka – velitel Francis Scobee, pilot Michael Smith, palubní specialisté Judith Resniková, Ronald McNair a Allison Onizuka, expert Gregory Jarvis a učitelka Christa McAuliffeová – do stroje usedla.

V 11:38 místního času se vesmírný kolos konečně odlepil od země. Několik obláčků šedého dýmu, které se objevily u pravého pomocného motoru na tuhé palivo, zaniklo ve víru plamenů šlehajících z trysek startujícího stroje. Manévr proběhl jako obvykle a vše se zdálo být v pořádku. Po 73 vteřinách letu ale mohutná exploze raketoplán roztrhala na kusy. Kabina s posádkou dopadla z výšky asi 14 kilometrů do moře. Ihned po tragédii začalo rozsáhlé vyšetřování.

Jako možné příčiny odborníci postupně vyloučili sabotáž, závadu na odpalovacím zařízení, hlavní palivové nádrži i raketoplánu samotném. V centru zájmu se ocitla dvojice pomocných raket, takzvaných boosterů, které stroji pomáhají v počáteční fázi letu. Za příčinu neštěstí byla označena netěsnost spoje dvou segmentů pravého boosteru. Analýza trosek a filmových záběrů ukázala, že z boku pomocné rakety vyšlehl plamen, který poškodil hlavní nádrž a způsobil explozi.

#nahled|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_1_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_1.jpg|Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru.#
#nahled|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_2_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_2.jpg|Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru.#

Otázkou však zůstává, proč zodpovědní pracovníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jubilejní desátý let Challengeru vůbec povolili. O ztrátě pružnosti těsnících kroužků v důsledku nízkých teplot, které při startu tehdy panovaly, se vědělo, a jejich výrobce na tuto skutečnost upozorňoval.

Ze sedmi obětí tragédie na sebe zvláštní pozornost poutala Christa McAuliffeová. Aby NASA přiblížila svůj vesmírný program veřejnosti, rozhodla se nabídnout cestu do kosmu i jednomu z amerických pedagogů. Do konkurzu se přihlásilo přes 11.000 zájemců, z nichž byla v létě 1984 vybrána právě středoškolská učitelka McAuliffová. Přítomnost „civilisty“ na palubě raketoplánu se stala senzací. Zkáza Challengeru pak pro veřejnost představovala o to větší šok.

Raketoplán původně sloužil jako pokusný objekt, na němž technici ověřovali vliv vibrací na konstrukci strojů. V červenci 1982 byl po nezbytných úpravách zařazen jako druhý stroj do služby. Poprvé vzlétl v dubnu 1983, před havárií absolvoval devět letů, během nichž ve vesmíru strávil více než 69 dní. Na své konto si připsal řadu prvenství – do kosmu dopravil první astronautku USA a z jeho útrob poprvé vykročil člověk do prostoru bez pevného spojení s lodí.

Zkáza Challengeru není jediným černým zápisem v americkém programu letů raketoplánů. V únoru 2003 ji následovala nehoda Columbie, která se rozpadla při návratu do atmosféry, jen pár minut před přistáním. Na vině byl úlomek izolační pěny z hlavní nádrže, který poškodil tepelný štít. Nikdo ze sedmi členů posádky, jejíž součástí byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon, nehodu nepřežil. Raketoplány se do vesmíru vrátily až s misí Discovery v roce 2005.

NASA tyto stroje využívá od roku 1981. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour, který do vesmíru letěl poprvé v roce 1991. Na svou poslední pouť se pak chystá letos v dubnu. Finálním letem amerického raketoplánu vůbec by pak zřejmě měla být mise Atlantisu, jejíž start se plánuje na konec června.

Autor: ČTK

28.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies