VYBERTE SI REGION

Let Challengeru skončil tragédií po pár minutách

Mys Canaveral /INFOGRAFIKA, FOTOGALERIE/ – Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Poté se stroj před zraky milionů televizních diváků změnil v ohnivou kouli, nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil.

28.1.2011 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Poté se stroj před zraky milionů televizních diváků změnil v ohnivou kouli, nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil.

Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Poté se stroj před zraky milionů televizních diváků změnil v ohnivou kouli, nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil.Foto: ČTK/AP

Až do nehody Columbie v roce 2003 se jednalo o nejhorší neštěstí, které americký program pilotovaných letů potkalo. Od tragédie Challengeru, kterou způsobila závada na jednom z pomocných motorů, uplynulo dnes čtvrtstoletí.

Let STS 51-L, jak znělo označení mise, měl startovat již 22. ledna, ale byl několikrát odložen. Ani osudného dne to nevypadalo nadějně, noční mrazy, které pokryly část odpalovací rampy na Mysu Canaveral rampouchy, představovaly nebezpečí. Přesto nakonec posádka – velitel Francis Scobee, pilot Michael Smith, palubní specialisté Judith Resniková, Ronald McNair a Allison Onizuka, expert Gregory Jarvis a učitelka Christa McAuliffeová – do stroje usedla.

V 11:38 místního času se vesmírný kolos konečně odlepil od země. Několik obláčků šedého dýmu, které se objevily u pravého pomocného motoru na tuhé palivo, zaniklo ve víru plamenů šlehajících z trysek startujícího stroje. Manévr proběhl jako obvykle a vše se zdálo být v pořádku. Po 73 vteřinách letu ale mohutná exploze raketoplán roztrhala na kusy. Kabina s posádkou dopadla z výšky asi 14 kilometrů do moře. Ihned po tragédii začalo rozsáhlé vyšetřování.

Jako možné příčiny odborníci postupně vyloučili sabotáž, závadu na odpalovacím zařízení, hlavní palivové nádrži i raketoplánu samotném. V centru zájmu se ocitla dvojice pomocných raket, takzvaných boosterů, které stroji pomáhají v počáteční fázi letu. Za příčinu neštěstí byla označena netěsnost spoje dvou segmentů pravého boosteru. Analýza trosek a filmových záběrů ukázala, že z boku pomocné rakety vyšlehl plamen, který poškodil hlavní nádrž a způsobil explozi.

#nahled|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_1_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_1.jpg|Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru.#
#nahled|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_2_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/fa/nehoda_raketoplan_2.jpg|Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru.#

Otázkou však zůstává, proč zodpovědní pracovníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jubilejní desátý let Challengeru vůbec povolili. O ztrátě pružnosti těsnících kroužků v důsledku nízkých teplot, které při startu tehdy panovaly, se vědělo, a jejich výrobce na tuto skutečnost upozorňoval.

Ze sedmi obětí tragédie na sebe zvláštní pozornost poutala Christa McAuliffeová. Aby NASA přiblížila svůj vesmírný program veřejnosti, rozhodla se nabídnout cestu do kosmu i jednomu z amerických pedagogů. Do konkurzu se přihlásilo přes 11.000 zájemců, z nichž byla v létě 1984 vybrána právě středoškolská učitelka McAuliffová. Přítomnost „civilisty“ na palubě raketoplánu se stala senzací. Zkáza Challengeru pak pro veřejnost představovala o to větší šok.

Raketoplán původně sloužil jako pokusný objekt, na němž technici ověřovali vliv vibrací na konstrukci strojů. V červenci 1982 byl po nezbytných úpravách zařazen jako druhý stroj do služby. Poprvé vzlétl v dubnu 1983, před havárií absolvoval devět letů, během nichž ve vesmíru strávil více než 69 dní. Na své konto si připsal řadu prvenství – do kosmu dopravil první astronautku USA a z jeho útrob poprvé vykročil člověk do prostoru bez pevného spojení s lodí.

Zkáza Challengeru není jediným černým zápisem v americkém programu letů raketoplánů. V únoru 2003 ji následovala nehoda Columbie, která se rozpadla při návratu do atmosféry, jen pár minut před přistáním. Na vině byl úlomek izolační pěny z hlavní nádrže, který poškodil tepelný štít. Nikdo ze sedmi členů posádky, jejíž součástí byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon, nehodu nepřežil. Raketoplány se do vesmíru vrátily až s misí Discovery v roce 2005.

NASA tyto stroje využívá od roku 1981. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour, který do vesmíru letěl poprvé v roce 1991. Na svou poslední pouť se pak chystá letos v dubnu. Finálním letem amerického raketoplánu vůbec by pak zřejmě měla být mise Atlantisu, jejíž start se plánuje na konec června.

Autor: ČTK

28.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies