Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Libanon měl v 60. letech slibný vesmírný program

Bejrút - O soupeření mezi Sovětským svazem a USA o prvenství ve vesmírném výzkumu v 60. letech se ví. Málokdo si ale uvědomuje, že ve hře byl i někdo jiný - Libanonská raketová společnost, klub vědců z univerzity v Bejrútu, které dal dohromady Mánúgh Mánúkiján.

23.11.2013 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Reuters

Tito vesmírní pionýři arabského světa dali dohromady raketu, jež byla schopná doletět na okraj vesmíru. O projektu vznikl film, o němž informuje server BBC.

„Bylo nám kolem 20 let a dělali jsme neuvěřitelnou věc," řekl Mánúkiján. O vesmír se začal zajímat už v dětství, jež prožil v Jerichu. Inspirován četbou Julesa Vernea, vystupoval často na blízkou horu Pokušení a pozoroval nebe. Matematiku a fyziku vystudoval na univerzitě v Texasu, a když mu bylo 25 let, přijel do Bejrútu učit na tamní univerzitě Hájkázján a tam založil klub.

„K mému překvapení se přihlásilo mnoho studentů. Neměl jsem peníze ani žádnou podporu pro něco podobného. Přesvědčil jsem manželku a použil na nákup potřebných věcí svůj plat," vzpomíná vědec.

Prototyp rakety se dělal z lepenky a kousků hadice. Testoval se na farmě v horách nad Bejrútem. „Na jeden z prvních odpalů se přišli podívat lidé ze školy. Raketa postavená na velmi primitivní odpalovací základně se po zážehu převrátila dozadu, letěla na kopec a přistála před kostelem," popsal Mánúkiján pokus.

Zůstalo s ním sedm studentů a postupně raketu vylepšovali. Každý z nich se zabýval jedním konstrukčním problémem a v dubnu 1961 dostali raketu do výšky 1000 metrů. Další letěla dvakrát tak vysoko a o stroj se začala zajímat armáda. Nabídla skupině balistika Júsifa Vahbího, poskytla střelnici.

Na testy se chodili dívat civilisté a vojáci

Vahbí byl schopen obstarat z Francie a USA součástky, k nimž by se skupina jinak nedostala. Získal také továrnu na výrobu složitějších raket. Mánúkiján vše považoval za vědecký podnik. „Na naše testy se chodili dívat civilisté a vojáci. Armáda se vždy ptala, jak daleko by to doletělo, kdyby se do hlavice dala určitá nálož. Já jsem ale říkal, že to není vojenská, ale výuková záležitost. To byl můj záměr," vysvětlil Mánúkiján.

Raketová společnost se ale stala chloubou Libanonu, Mánúkijána přijal prezident. Klub se přejmenoval na Libanonskou raketovou společnost a program dostal logo národního symbolu, cypřiše. Libanon se připojil k vesmírnému závodu, byť na vedlejší dráze.

"Uměli jsme odpálit třístupňové rakety a dosáhnout atmosféry. Jednou prezident zatelefonoval a chtěl, abychom neohrožovali Kypr. Posunuli jsme se tedy trochu k jihu, ale tam byl také problém, protože jsme se přiblížili Izraeli, vzpomíná vědec.

Úspěšný odpal rakety se objevil na známce 

Odpal rakety Cypřiš IV v roce 1963 byl tak úspěšný, že byl pak připomenut i na známce. Dostala se do výšky 145 kilometrů, tedy k úrovni používané pro družice s nízkou dráhou letu. Armáda už pomýšlela na vlastní využití, Mánúkijánovy záměry byly ale jiné. Bylo to v době, kdy Američané a Rusové do vesmíru posílali zvířata a lidi.

Libanonci připravovali na podmínky vysokého zrychlení myš jménem Mickey a chtěli ji posadit do hlavice rakety. Když Mánúkiján požádal ženu, aby pomohla vyrobit padák, a když jí vysvětlil na co, vzepřela se. „Jedině přes mou mrtvolu, nepošleš myš do vesmíru," řekla.

Každý nový test se v Libanonu oslavoval, o Mánúkijána začal být velký zájem. Uvědomil si, že se v noci někdo přehrabuje na jeho psacím stole, jedna z arabských zemí, kterou nejmenoval, mu prý nabídla pohádkové podmínky a peníze. „Odmítl jsem, věděl jsem, oč jde, ale já jsem proti jakémukoli druhu násilí," řekl.

Laboratoř se začala vymykat kontrole

Uvědomoval si, že se laboratoř vymyká jeho kontrole. Po návratu z jedné z cest do USA zjistil, že jeden student použil při testu velmi hořlavou chemikálii, jejíž užívání on sám předtím zakázal. Laboratoř začala hořet, studentovi zachránil život kolega, ale i ten byl hodně popálen.

Tragédií byl i poslední z testů v roce 1966. Raketa tehdy byla namířena do Středozemního moře, dostatečně daleko od Kypru, avšak dopadla do těsné blízkosti britské lodě, z níž test sledovali Britové. Pro Mánúkijána to byl konec, protože jemu šlo vždy jenom o výuku. Tehdy ho lidé z amerického velvyslanectví informovali, že se blíží válka s Izraelem, a ta také roku 1967 vypukla. V té době byl už Mánúkiján v USA a zůstal tam po celý zbytek své vědecké kariéry.

Raketová společnost rychle zanikla, její dokumentace se poztrácela za libanonské občanské války. Mnozí ze studentů, kteří se na programu podíleli, pak odešli co ciziny. Mánúkiján se domnívá, že je naučil vědecky myslet. Libanon podle něj neměl nikdy na to dostat se na Měsíc, ale mohl v programu pokračovat a mít vlastní satelity.

Autor: ČTK

23.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení