VYBERTE SI REGION

Libyjci se po 42 letech diktatury v sobotu vydají k volbám

Tripolis - Poprvé po více než 40 letech diktatury se v sobotu vydají k urnám voliči v Libyi, aby rozhodli o složení ústavodárného shromáždění. Libye se tak stane další severoafrickou zemí po Egyptu a Tunisku, kde po loňských protivládních povstáních a pádu dlouholetých autoritivních režimů budou mít obyvatelé možnost zvolit své zástupce. Panují obavy, že první volby od pádu vůdce Muammara Kaddáfího by mohlo poznamenat násilí.

6.7.2012 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

V zemi stále působí množství milic, které se loni podílely na Kaddáfího svržení, a některé by se podle agentury Reuters mohly pokusit hlasování narušit.

Mezi pravomoci nového shromáždění bude patřit jmenování ministerského předsedy nebo příprava návrhu nové libyjské ústavy, o kterém mají později lidé rozhodovat v referendu. V 200členném orgánu je 120 křesel vyhrazeno pro nezávislé kandidáty, o zbývajících 80 mandátů se mají ucházet politické strany. Z nich jako favorité vycházejí islamisté ze Strany spravedlnosti a výstavby, strana Al-Vatan bývalého velitele tripoliských milic Abdala Hakíma Belhadže a liberální koalice bývalého předsedy povstalecké rady Mahmúda Džibríla.
Celkem mohou Libyjci vybírat z více než 3700 kandidátů, mezi kterými je 629 žen. K volbám se registrovalo asi 80 procent právoplatných voličů, tedy téměř 2,7 milionu lidí.

Řada Libyjců si volby spojuje s nadějí, že zemi po 42 letech diktatury přivedou na cestu demokracie. Kaddáfího režim byl svržen loni 22. srpna asi půl roku poté, co v zemi propukly první protivládní protesty inspirované revolučními událostmi v Tunisku a v Egyptě. Libyjci šli k volbám naposledy v roce 1964 za vlády krále Idríse I., jehož Kaddáfí o pět let později svrhnul. Za vlády Kaddáfího, který byl zabit v říjnu, byly politické strany zakázány a politické instituce neexistovaly.

Nezkušenost řady Libyjců s volbami je jedním z důvodů, proč pozorovatelé varují před přílišným očekáváním. Libyjským přechodným úřadům se ani po necelém roce od svržení režimu nepodařilo přesvědčit bezpočet milic, aby složily zbraně. Minulou neděli například ozbrojení demonstranti požadující větší samostatnost východní části země přepadli volební komisi v Benghází, rozbili počítače a zničili vybavení k volbám. V západní Libyi se proti sobě postavili ozbrojenci z města Zintán a bojovníci kmene Mašašíja, který se nezapojil do loňského povstání. Na jihu zbraně zkřížili bývalí arabští povstalci a členové nearabského kmene Tibbu.

Ozbrojené incidenty vyvolávají pochybnosti, zda přechodná vláda dokáže dohlédnout na průběh voleb nebo zvládnout ty kandidáty, kteří u sebe nosí zbraně a mohli by se pokusit násilnou cestou zpochybnit výsledek hlasování.

Na průběh voleb mají dohlížet pozorovatelé Evropské unie, Ligy arabských států, Africké unie a pozorovatelé z centra bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera. Datum oznámení výsledků hlasování podle agentury AFP není zatím známo. Jakmile se ale členové nového ústavodárného sboru sejdou na ustavující schůzi, měla by podat demisi Přechodná národní rada, která zemi od Kaddáfího svržení vládne.

Autor: ČTK

6.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies