Problém spočívá v tom, že základy chrámu budovaného v letech 1377 až 1890 rozleptávají soli a kyseliny moči a narušují jejich strukturu. Což může vést 
k nestabilitě stavby.

Ani zvýšené finanční postihy ale znečišťování chrámových základů a zdí nijak nezmenšilo. Michael Hilbert, ředitel agentury Münster-bau, která má na starosti péči o kostel, říká, že po očištění zdí a zavedení pokut byl chrám po několika měsících stejně znečištěný a páchnoucí jako předtím.

„Močopudné" akce nahrávají hříšníkům

Jádro pudla spočívá v tom, že během roku se v centru města koná řada velkých akcí na náměstí kolem kostela. Když se podíváte na seznam, zjistíte, že mnoho 
z nich je tzv. močopudných – jarmarky, vánoční trhy 
s horkými punči, vinařské slavnosti, hodokvas. I když mají pořadatelé povinnost zajistit dostatek toalet, většina mužů míří automaticky „na malou" k chrámu.

Michael Hilbert uvažuje 
o tom, že by na náklady agentury zajišťoval na některých akcích mobilní toalety zdarma, ale není příliš optimistický. I proto, že policie ani po zavedení přísnějších sankcí ještě nikoho při „činu" nechytila. Policisté přiznávají, že vysoké pokuty neměly na intenzitu znečišťování kostela a devastaci pískovce žádný vliv.

Praha: Seznam ulic. Indie: Facebook


Ulm není jediné město potýkající se s tímto nešvarem. Před třemi lety požádal pražský magistrát strážníky, aby vypracovali seznam lokalit, kde v centru města lidé nejčastěji močí mimo toalety. Seznam nakonec nevznikl, strážníci by prý museli napsat všechny ulice. Mezi lokality v centru české metropole nejčastěji umývané od moči patří například Martinská, Kamzíkova, Jungmannovo náměstí či podchody pod magistrálou 
u Státní opery.

Proti zlozvyku močení na veřejných místech začala letos bojovat policie v indickém Hajdarábádu. Přichyceným provinilcům pověsí na krk květinový věnec, vyfotí je a jejich snímky vystaví na policejním Facebooku.