Podobně odmítl údajné běloruské územní nároky na Brjansk, Smolensk a Pskov. Prý jde jen o žert – a pokud by se takové řeči brali vážně, způsobily by Bělorusům jen starosti a potíže. „Jedině úplný idiot by požadoval část území od takového obra, jakým je Rusko," prohlásil.

Minsk si podle svého vládce hodlá udržet partnerské vztahy s Moskvou, která mu poskytuje hospodářské výhody, například laciný plyn. Současně ale chce zlepšit vztahy se Západem, který vztahy s Lukašenkovým režimem zmrazil kvůli porušování lidských práv. „Se Západem chtějí dneska spolupracovat všichni, dokonce i Rusko. Jak by nás bylo možné kárat za to, že chceme mít se Západem klidný život?" ptal se autoritářský vůdce.

Ačkoliv Minsk bývá považován za nejbližšího, i když občas svárlivého a zištného spojence Moskvy, Lukašenko se ohradil proti názorům, podle kterých je Bělorusko částí „ruského světa", ruské sféry vlivu a bezmála součástí Ruska. „Na to zapomeňte. Bělorusko je suverénní a nezávislý stát. Donutíme kohokoliv, aby naši svrchovanost a nezávislost respektoval," varoval. Běloruská armáda je podle něj dobře vycvičená, ustavičně se přizpůsobuje nejnovějším poznatkům a vyzbrojuje se tak, aby odstrašila případného agresora. „Nechystáme se na válku, ale (střelný) prach musíme uchovat suchý," poznamenal.

Hloupá geopolitika

Za příčinu konfliktu Moskvy a Kyjeva označil běloruský prezident „hloupou geopolitiku". Současně ujistil, že Minsk dostojí spojeneckým závazkům vůči Moskvě. Nepřeje si však ani znepřátelit si Západ. „Ruský lid a Rusko jsou pro mě svaté. Ale ani na Západě teď nepřátele nevidím. Možná, že se Rusku bude jednou hodit využít toto normální stanovisko Běloruska," poznamenal.

Minsk se poslední dobou silně angažuje v mírových rozhovorech mezi Kyjevem a proruskými separatisty z východu Ukrajiny, přičemž pozorovatelé podezírají Lukašenka, že tak činí jednak v obavě z rozpínavosti Ruska, jednak ve snaze využít ukrajinské krize ke zlepšení vlastního postavení na Západě.

Před novináři však Lukašenko tato podezření odmítl a zdůraznil, že jako tichý prostředník se jedině snaží uklidnit obavy z rozšíření konfliktu a udělat maximum pro ukončení války, která je „už u našeho prahu" – a „hlavně, aby k nám ta nákaza nepronikla". Jisté oteplení ve vztazích Minska se Západem je podle něj sice vidět, ale pragmaticky počítá s tím, že před prezidentskými volbami, plánovanými na konec roku, k žádnému zásadnímu zlomu nedojde.

Běloruský prezident před novináři připomněl Moskvě, že prý slíbila v případě příchodu těžkých časů půjčit Minsku další půl miliardu dolarů (asi 12 miliard Kč). Současně nevyloučil jednání o ulehčení závazků ohledně splácení běloruského dluhu. Nevyloučil ale ani odchod Běloruska z čerstvě vzniklé Euroasijské hospodářské unie, pokud by Rusko tyto dohody nedodrželo.