VYBERTE SI REGION

Riceová jedná v Libyi o ropě a investicích

Tripoli - Během své první zastávky po zemích Maghribu otevřela americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová cestu americkým investorům. Hlavní náplní historické návštěvy je obchodní a investiční dohoda v celkové hodnotě 185 miliard dolarů.

6.9.2008
SDÍLEJ:

Condoleezza RiceováFoto: REUTERS

Bezprostředně po příletu do libyjského hlavního města Tripoli se Riceová setkala se svým protějškem Abdel-Rahmánem Šalgámem a prohlédla si velvyslanectví Spojených států, otevřené v roce 2006. Návštěva šéfky americké diplomacie je dějinným mezníkem; došlo k ní po více než půl století od doby, kdy se naposledy setkali ministři zahraničí obou zemí.

"Pracujeme na vytvoření celkového rámce obchodní a investiční dohody, která umožní zlepšení investičního prostředí, což si přejí mnohé americké firmy," prohlásila krátce po setkání Riceová.

Připravovaná smlouva otevírá společnostem z USA přístup do prostředí rychle se rozvíjející libyjské ekonomiky, a to především k obrovským zásobám ropy, které jsou deváté největší na světě. Evropské společnosti mají s ohledem na historické vazby k libyjskému energetickému bohatství snazší přístup.

V pátek večer se ministryni dostalo vřelého přijetí od libyjského vůdce Muamara Kaddáfího, který ji při slavnostní večeři nazval svou "drahou africkou ženou tmavé pleti". Stejný Kaddáfí, jehož kdysi Ronald Reagan označil za "šíleného psa na Blízkém východě".

Podle libyjských představitelů povedou lepší vztahy se Spojenými státy k novým dohodám s americkými ropnými koncerny. Na přílivu zahraničních investic do sektoru, který se následkem desetiletí sankcí potýká s výraznou zaostalostí, má Tripoli velký zájem.

K obnově libyjského ropného průmyslu je podle odhadů třeba 30 miliard amerických dolarů.

Základy pro oživení vztahů

Spojené státy obnovily styky s Libyí v roce 2005 poté, co Kaddáfí rozhodl o zastavení vývoje zbraní hromadného ničení, zřekl se terorismu a začal s odškodňováním lidských ztrát po dvou bombových útocích z osmdesátých let.

Finanční kompenzace se tak dostalo pozůstalým obětí pumového atentátu na berlínské diskotéce La Belle z roku 1986, kdy zemřeli tři lidé a dalších 200 bylo zraněno, stejně jako příbuzným pasažérů osudného letu 103 společnosti Pan Am, jejíž stroj se v roce 1988 po explozi nálože zřítil nad skotským městem Lockerbie. Při neštěstí tehdy zahynulo všech 280 osob na palubě, z toho 180 Američanů.

Washington před lety vyškrtl Libyi jako jedinou zemi kromě Iráku ze seznamu států podporujících terorismus. Kaddáfí se stal spojencem Spojených států v takzvané "válce proti terorismu" a jako takový například zabránil libyjským a dalším islámským bojovníkům ze států Severní Afriky, aby vycestovali do Iráku a připojili se k ozbrojencům bojujícím proti americkým jednotkám.

Snahy o urovnání vzájemných vztahů jsou patrné na obou stranách. Během posledních let navštívili američtí představitelé několikrát Tripoli a Riceová se vícekrát setkala se svým resortním protějškem.

Libyjci v posledních letech diplomaticky výrazně podpořili USA na mezinárodním fóru, naposledy když v březnu na půdě OSN hlasovali pro uvalení sankcí na Írán kvůli jeho jadernému programu.

Ve vztazích mezi oběma státy nicméně nadále zůstávají sporná témata, a to především ve sféře lidských práv. Ta nejsou podle Američanů a nevládních organizací v severoafrické zemi dodržována. Při setkáních s libyjskými představiteli Riceová několikrát poukázala na skutečnost, že jsou nadále vězněni političtí odpůrci autoritářského vládce.

Konkrétně jmenovala libyjského reformátora Fathí al-Džahámího, jenž je vězněn od roku 2002.

"Libye je místem, které se mění, a já chci diskutovat o tom, jak se tato změna uskutečňuje," uvedla během svých jednání šéfka americké diplomacie. Další rozhovory ji čekají v Maroku, Alžírsku a Tunisku.

Autor: Tomáš Novák

6.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies