Macron zavítal do Ruska ve funkci francouzského prezidenta poprvé, pouhý týden poté, co Moskvu navštívila německá kancléřka Angela Merkelová. Evropa i ruská vláda nyní pracují na různých návrzích diplomatických řešení, která by udržela při životě jadernou dohodu, vypovězenou Spojenými státy. Informuje o tom agentura AFP.

Putin oplatil Macronovi jeho pohostinství z loňského roku, kdy ho čerstvě zvolený francouzský prezident přivítal ve Versailles (byť poté při společné tiskové konferenci obvinil ruské sdělovací prostředky, že šíří "lhavou propagandu").

Donald Trump
Potvrzeno: Trump prohlásil, že Spojené státy odstupují od íránské jaderné dohody

Oba státníci se nyní sešli v Konstantinovském paláci, bývalém sídle cara Petra Velikého, nacházejícím se dvacet kilometrů od Moskvy a přezdívaném "ruské Versailles". Putin zde uvítal Macronovu manželku Brigitte kyticí bílých květů. Francouzský prezident by měl vystoupit také na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě.

Jednání mezi oběma prezidenty probíhalo v sotuaci, kdy Spojené státy vypověděly jadernou dohodu, kterou v roce 2015 uzavřelo šest světových mocností (USA, Francie, Německo, Británie, Rusko a Čína) s Íránem a jež rušila některé protiíránské sankce za to, že se Írán vzdá svého jaderného programu. Právě budoucnost jaderné dohody představovala vzácnou výjimku, kdy se oba státníci shodli - evropské země podobně jako Rusko si totiž přejí dohodu zachovat.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.
V jaderné dohodě chceme pokračovat, shodují se evropští lídři s Íránem

"Pokud jde o dohodu s Íránem, sdílí Rusko stanovisko většiny mezinárodního společenství, včetně západních vůdců," uvedl pro AFP analytik Alexander Baunov z Moskevského centra Carnegie. Podle jeho slov si Západ uvědomil, že má-li být dohoda zachována, je dialog s Putinem "nevyhnutelný". Macron se navíc podle Baunova snaží, aby Francie neztratila výhodu lepších vztahů, které má s Ruskem historicky oproti Německu nebo Japonsku. To se totiž může stát - Merkelová navštívila Rusko týden před ním, japonský premiér Šinzó Abe zamíří do Moskvy koncem týdne.

Úplnému sblížení mezi Moskvou a Paříží však brání řada otázek, k nimž obě vlády zaujímají zcela protichůdné postoje. Hlavní spornou oblastí je situace v Sýrii, kde od začátku občanské války v roce 2011 zahynulo nejméně 350 tisíc lidí. Zatímco Moskva v roce 2015 začala v Sýrii vojensky intervenovat ve prospěch režimu prezidenta Bašára Asada, Francie se účastnila vojenských úderů proti vládním cílům. 

Podobný problém představuje také konflikt na východní Ukrajině, který vypukl poté, co si Rusko přivlastnilo v roce 2014 Krym, a jenž stál dosud nejméně 10 tisíc životů. Ruská, francouzská i německá vláda podepsaly v roce 2015 v hlavním běloruském městě Minsk mírovou dohodu, jejímž cílem bylo ukončení bojů, ale na východní Ukrajině se válčí dál. Mezinárodní pozorovatelé ve čtvrtek uvedli, že raketu, která způsobila katastrofu malajsijského letadla nad ukrajinou, vypálila ruská vojenská brigáda. Moskva toto obvinění okamžitě odmítla.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Sankce USA se v Íránu dotknou také evropských firem. Unie se chce bránit

Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch také žádala Macrona, aby při jednání s Putinem zmínil porušování lidských práv v Rusku a vyjádřil nesouhlas s ruským utlačováním menšin a opozice.

Rohovory mezi oběma prezidenty nejsou jedinou současnou vzájemnou aktivitou. Na petrohradském ekonomickém fóru by totiž měla být podle AFP podepsána také řada obchodních dohod. Přítomnost francouzského prezidenta má podle analytika Baunova legitimizovat návštěvu podnikatelů, kteří by se jinak museli obávat kritiky za to, že obchodují s Ruskem, čelícím mezinárodním sankcím. "Pokud se něco stane, bude za toto sbližování kritizováno politické vedení, a nikoli podnikatelská komunita," uvedl Baunov.