Prohloubit evropskou spolupráci v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice a reformovat evropskou migrační politiku. To jsou plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které představil ve víc než dvouhodinovém projevu na pařížské Sorbonně.
Hlavně efektivně, pod vedením Francie a Německa
Unii podle Macrona schází v současnosti kultura spolupráce, je "příliš slabá, příliš pomalá a příliš nevýkonná". Země, které stojí o jednodušší a efektivnější EU, by mohly podle jeho slov vytvořit společnou skupinu už v nadcházejících týdnech. Rozhodující silou pro změny v EU přitom podle něj bude francouzsko-německý tandem. V obrozené a zjednodušené budoucí Evropské unii by měla mít své místo opět i Británie, tvrdí francouzský prezident. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.
V nové EU by Macron rád zreformoval i její ústřední instituce. Evropskou komisi by podle něj mělo tvořit jen patnáct členů. Nyní do komise vysílá svého zástupce každý z osmadvaceti členských států EU. Poslance Evropského parlamentu by si zase měli Macrona vybírat voliči i z mezinárodních kandidátů.
Současní evropští politici se podle francouzského prezidenta provinili tím, že dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali brát jen jako bezmocnou byrokracii. "Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že Brusel jsme my," prohlásil Macron.
V zahraniční politice je podle něj nutné reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad, zpracovat společnou databázi žadatelů o azyl a zavést společnou pohraniční stráž. To vše za účelem zvládnutí migrace ze severní Afriky, odkud přicházejí do Evropy tisíce migrantů.
Macron také navrhl vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu a užší spolupráci tajných služeb v boji proti terorismu, mimo jiné prostřednictvím vytvoření společné evropské akademie. Pro řešení mimořádných událostí a přírodních pohrom (například v důsledku klimatických změn) by měla podle jeho vize vzniknout společná civilní obrana.
O prohloubení spolupráce členských zemí stojí Macron také v otázce obrany. EU má podle něj vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by něj mohla vzniknout kolem roku 2020. V této souvislosti zmínil francouzský prezident i možnost nabídnutí služby ve francouzské armádě občanům jiných členských zemí EU s tím, že i další členské země by podle něj mohly dobrovolně udělat totéž.
Směrem k ekologii a digitální ekonomice
V rámci vzdělávání vyzývá francouzský prezident k zakládání evropských univerzit, kterých by měly být dvě desítky do roku 2024. V témže roce by měl každý student v Evropské unii umět podle Macrona alespoň dva evropské jazyky. Vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru.
Budoucí Evropu vidí francouzský prezident jako světadíl opřený o digitální ekonomiku a o ekologické hospodaření. Podle něj by měla být průkopníkem ekologické transformace dopravy, bydlení a průmyslu, k čemuž by mělo napomoci zavedení takzvané uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Macron také navrhuje jednotný evropský trh s energiemi a vytvoření unijního programu na podporu ekologicky čistých vozidel.
Rozvoj jednotného evropského digitálního trhu chce povzbudit tím, že by se vyhlašovali "mistři Evropy" v transformaci na digitální ekonomiku. Přidaná hodnota by podle něj měla být daněna v digitální Evropě tam, kde vzniká, aby se tak lépe chránila autorská práva.
"Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí," zdůraznil Macron. Jako hlavní úkol v tomto směru jmenoval snížení nezaměstnanosti, která v eurozóně postihuje pětinu mládeže. Eurozóna by podle něj měla hospodářsky konkurovat Číně a Spojeným státům. K tomu potřebuje "silnější rozpočet", ministra financí a demokratickou kontrolu.
"Potřebujeme Evropu jednodušší, účinnější, transparentnější a méně byrokratickou," zdůraznil francouzský prezident, podle nějž by měl společný trh sloužit spíš ke sbližování než k soupeření - a evropská prokuratura by měla "neprodleně postihovat veškeré nekalé praktiky".