Prohloubit evropskou spolupráci v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice a reformovat evropskou migrační politiku. To jsou plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které představil ve víc než dvouhodinovém projevu na pařížské Sorbonně.

Hlavně efektivně, pod vedením Francie a Německa

Unii podle Macrona schází v současnosti kultura spolupráce, je "příliš slabá, příliš pomalá a příliš nevýkonná". Země, které stojí o jednodušší a efektivnější EU, by mohly podle jeho slov vytvořit společnou skupinu už v nadcházejících týdnech. Rozhodující silou pro změny v EU přitom podle něj bude francouzsko-německý tandem. V obrozené a zjednodušené budoucí Evropské unii by měla mít své místo opět i Británie, tvrdí francouzský prezident. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.

Protesty odborářů ve Francii
Čtyři tisíce stávek v jediném dni. Macronova úprava zákoníku práce je pod palbou

V nové EU by Macron rád zreformoval i její ústřední instituce. Evropskou komisi by podle něj mělo tvořit jen patnáct členů. Nyní do komise vysílá svého zástupce každý z osmadvaceti členských států EU. Poslance Evropského parlamentu by si zase měli Macrona vybírat voliči i z mezinárodních kandidátů.

Současní evropští politici se podle francouzského prezidenta provinili tím, že dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali brát jen jako bezmocnou byrokracii. "Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že Brusel jsme my," prohlásil Macron. 

V zahraniční politice je podle něj nutné reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad, zpracovat společnou databázi žadatelů o azyl a zavést společnou pohraniční stráž. To vše za účelem zvládnutí migrace ze severní Afriky, odkud přicházejí do Evropy tisíce migrantů. 

Protesty proti reformě pracovního práva ve francouzské Marseille
Francie se bouří proti Macronovým reformám pracovního trhu

Macron také navrhl vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu a užší spolupráci tajných služeb v boji proti terorismu, mimo jiné prostřednictvím vytvoření společné evropské akademie. Pro řešení mimořádných událostí a přírodních pohrom (například v důsledku klimatických změn) by měla podle jeho vize vzniknout společná civilní obrana. 

O prohloubení spolupráce členských zemí stojí Macron také v otázce obrany. EU má podle něj vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by něj mohla vzniknout kolem roku 2020. V této souvislosti zmínil francouzský prezident i možnost nabídnutí služby ve francouzské armádě občanům jiných členských zemí EU s tím, že i další členské země by podle něj mohly dobrovolně udělat totéž. 

Směrem k ekologii a digitální ekonomice

V rámci vzdělávání vyzývá francouzský prezident k zakládání evropských univerzit, kterých by měly být dvě desítky do roku 2024. V témže roce by měl každý student v Evropské unii umět podle Macrona alespoň dva evropské jazyky. Vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru.

Emmanuel Macron a Angela Merkelová
Strmý pád mladého prezidenta. Macron trhá rekordy v neoblibě

Budoucí Evropu vidí francouzský prezident jako světadíl opřený o digitální ekonomiku a o ekologické hospodaření. Podle něj by měla být průkopníkem ekologické transformace dopravy, bydlení a průmyslu, k čemuž by mělo napomoci zavedení takzvané uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Macron také navrhuje jednotný evropský trh s energiemi a vytvoření unijního programu na podporu ekologicky čistých vozidel.

Rozvoj jednotného evropského digitálního trhu chce povzbudit tím, že by se vyhlašovali "mistři Evropy" v transformaci na digitální ekonomiku. Přidaná hodnota by podle něj měla být daněna v digitální Evropě tam, kde vzniká, aby se tak lépe chránila autorská práva.

Robert Fico, Emmanuel Macron, Christian Kern a Bohuslav Sobotka
Macron: Jednání o vysílání levnější pracovní síly na Západ směřuje ke kompromisu

"Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí," zdůraznil Macron. Jako hlavní úkol v tomto směru jmenoval snížení nezaměstnanosti, která v eurozóně postihuje pětinu mládeže. Eurozóna by podle něj měla hospodářsky konkurovat Číně a Spojeným státům. K tomu potřebuje "silnější rozpočet", ministra financí a demokratickou kontrolu.

"Potřebujeme Evropu jednodušší, účinnější, transparentnější a méně byrokratickou," zdůraznil francouzský prezident, podle nějž by měl společný trh sloužit spíš ke sbližování než k soupeření - a evropská prokuratura by měla "neprodleně postihovat veškeré nekalé praktiky".