VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Maďarsko ještě neví, zda bude vetovat českou výjimku

Brusel /AKTUALIZOVÁNO/- O tom, zda bude blokovat českou výjimku z Listiny základních práv Evropské unie, se Maďarsko rozhodne až během vlastního jednání summitu EU, který ve čtvrtek vpodvečer začíná v Bruselu.

29.10.2009
SDÍLEJ:

Pohled do maďarského parlamentu. Ilustrační fotoFoto: REUTERS


Na dotaz ČTK to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Balázs.

„Bude to rozhodnuto na místě maďarským premiérem v závislosti na návrhu, na němž se stále pracuje mezi švédským předsednictvím a Českou republikou,“ řekl šéf maďarské diplomacie při setkání s partnery ze středoevropských a východoevropských členských zemí EU. „Musíme vidět řešení,“ dodal.

Benešovy dekrety jsou trnem v oku budapešťských politiků

Podle diplomatických zdrojů se už ale maďarští zástupci s návrhem usnesení k české výjimce seznámili. Výjimkou podmiňuje českou ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě EU český prezident Václav Klaus. Svůj požadavek zdůvodňuje obavami z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a možných majetkových nároků osob odsunutých po druhé světové válce z tehdejšího Československa.

Maďarská média ve středu informovala, že Budapešť se na summitu postaví proti jakémukoli úsilí „přímo nebo nepřímo rehabilitovat a ospravedlnit“ takzvané Benešovy dekrety, které umožnily vystěhovat příslušníky národnostních menšin a zabavit jejich majetek. Šéf europoslanců z maďarského opozičního hnutí Fidesz zároveň vyzval vládu, aby nepřijala žádný závazek, kterým by zajistila „České republice a/nebo Slovensku“ výjimku z Listiny základních práv EU.

Český premiér Jan Fischer věří, že v případě dosažení dohody unijních lídrů prezident Klaus smlouvu podepíše. „Splní-li se tato jeho dodatečná podmínka, tak je připraven řekněme deklarovat to, že už nebude prostě klást žádné další podmínky,“ odpověděl dnes Fischer na dotaz, zda má od prezidenta záruky, že v případě dojednání výjimky a kladného rozhodnutí českého ústavního soudu opravdu podepíše lisabonský dokument o reformě fungování EU.

Slovensko nechce výjimku, ale konkrétní potvrzení dekretů

Slovensko nebude na nynějším summitu EU usilovat ostejnou výjimku zlistiny základních práv, jakou chce získat Česká republika. Prohlásil tove čtvrtekslovenský premiér Robert Fico, podle něhož ovšem Bratislava bude chtít do závěrů summitu prosadit formulaci, zníž vyplyne, že není třeba se obávat kvůli takzvaným Benešovým dekretům.

Právě kvůli obavě zprolomení těchto dekretů a zuplatnění majetkových nároků sudetských Němců český prezident Václav Klaus svůj souhlas sratifikací lisabonské smlouvy oreformě EU podmínil výjimkou zlistiny základníchpráv.

Veto na summitu je téměř neznámé

ČR je jedinou z 27 zemí EU, která smlouvu zatím neratifikovala. Aby mohl tento dokument vstoupit v platnost, je třeba souhlas všech unijních států. V ČR smlouvu schválili zákonodárci, avšak chybí podpis prezidenta. Ten nyní musí čekat na rozhodnutí ústavního soudu, na který se skupina senátorů obrátila se žádostí o posouzení, zda je „Lisabon“ v souladu s českým právním pořádkem. Jednání ústavního soudu bylo odročeno na úterý 3. listopadu.

„S členskými státy v prvé řadě komunikuje švédské předsednictví,“ řekl Fischer na dotaz, zda cítí podporu členských zemí v otázce výjimky. Věří ale, že se podaří dosáhnout kýženého cíle. „To znamená (mít) platnou lisabonskou smlouvu od počátku příštího roku,“ prohlásil český premiér.

Přestože Maďarsko v poslední době mluví o použití veta, v historii se tak během summitu EU ještě nikdy nestalo. Na setkání lídrů členských států EU se navíc téměř nikdy nehlasuje. Stalo se tak jen dvakrát v historii, v letech 1985 a 1989, kdy vetem pohrozila tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová a na hlasování muselo dojít. Britové nicméně od svého záměru nakonec ustoupili a návrh, který se poprvé týkal jednotného evropského aktu a podruhé jednotné evropské měny, nechali projít.

Autor: ČTK

29.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies