VYBERTE SI REGION

Maďarský mediální zákon evropské osobnosti

Vídeň - Sedmdesát předních evropských osobností zasazujících se o lidská práva varovalo otevřeným dopisem před rozkladem demokracie v Maďarsku.

7.1.2011 1
SDÍLEJ:

Václav HavelFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Kritizovali tak sporný maďarský mediální zákon, který od Nového roku zavádí vysoké pokuty za takzvaně nevyvážené zpravodajství, napsala agentura DPA. Ke zveřejněnému dopisu se připojil také někdejší disident a bývalý československý a český prezident Václav Havel, sdělila Havlova kancelář.

"Odejmutí základních práv v jedné zemi zahanbuje všechny Evropany," cituje DPA list. Podle kritiků totiž tento právní předpis znamená hrozbu pro svobodu tisku v zemi. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda mediální reformu prosadila, již ale ve čtvrtek slíbil, že pokud Evropská komise uzná za vhodné tento právní akt změnit, jeho země tak učiní. Zároveň ale ostře odmítl, aby ostatní země kritizovaly maďarské zákony.

Nesvobodná demokracie na území EU

Dopis dále uvádí, že to, co mnozí považovali za nemožné, se stalo v Maďarsku - v hranicích Evropské unie vznikla zcela nesvobodná demokracie. Signatáři připomínají, že maďarská vláda dvacet let po pádu komunismu v zemi zneužila ústavní většinu, aby rozvrátila rozdělení moci a podmanila si všechny důležité instituce včetně médií.

Autoři dopisu požadují po unijních orgánech, aby zformulovaly závazné demokratické standardy, za jejichž porušení by viníky čekal trest.
Zmíněný text podepsal například maďarský exprezident Árpád Göncz, který úřad zastával po prvních svobodných volbách od roku 1990 do srpna 2000, německá pověřenkyně pro materiály východoněmecké tajné bezpečnosti Stasi Marianne Birthlerová nebo bývalý německý disident a spisovatel Lutz Rathenow.

Na základě maďarské mediální reformy vznikl mimo jiné Národní mediální a komunikační úřad (NMHH), který může médiím udělit pokutu ve výši až 200 milionů forintů (přes 18 milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.

Autor: ČTK

7.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies