Malé krevety podle vědců zanechávají uhlíkovou stopu

Pokud jsou krevety chovány na typické asijské rybí farmě, pak stogramová porce "zanechá v ekosystému uhlíkovou stopu v množství ohromujících 198 kilogramů CO2", řekl biolog J. Boone Kauffman agentuře AFP. A zhruba půlkilogramový sáček mražených krevet vyprodukuje tunu oxidu uhličitého, dodal Kauffman, který pracuje na Oregonské státní univerzitě a výzkum provádí v Indonésii.

O svých zjištěních informoval na setkání Amerického svazu pro vědecký pokrok, kde také uvedl, že toto srovnání vypracoval proto, aby pomohl veřejnosti pochopit, jaký dopad mají rozhodnutí o využívání půdy v různých místech naší planety.

Podle Kauffmana je 50 až 60 procent krevetích farem v přílivových oblastech asijských zemí, především na místech vyklučených mangrovníkových porostů. Tyto farmy jsou neefektivní, produkují jen jeden kilogram krevet na 13,4 čtverečního metru prostoru a vzniklé rybníčky jsou po pouhých třech až devíti letech opouštěny, protože je zničí choroby, překyselení půdy či kontaminace, dodal Kauffman. Po opuštění půdě trvá 35 až 40 let, než se zotaví.

Neporušené mangrovníkové porosty jsou cenné při ochraně pobřežních ekosystémů a komunit před bouřemi a vlnami cunami, jaká například v roce 2004 v Indickém oceánu zabila na 230.000 lidí. Problém je, že hodnota neporušených mangrovníků se dá jen těžko vyčíslit. Navíc většina krevetích farem je v chudých oblastech, kde nejsou ani finance, ani dostatek politické vůle prosadit jejich ochranu. Kauffmanovy počty by se tak mohly stát dalším argumentem pro zachovávání mangrovníků, shodli se odborníci.