Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Málikí prý nařídil zastavit výstavbu zdi, jež měla rozdělit Bagdád

BAGDÁD/KÁHIRA - Irácký premiér Núrí Málikí dnes údajně během své návštěvy v egyptské Káhiře prohlásil, že nařídil zastavit výstavbu zdi, která měla v iráckém Bagdádu ochránit pět sunnitských čtvrtí v převážně šíity obývaném hlavním městě. Zeď začali před 12 dny stavět američtí vojáci.

22.4.2007
SDÍLEJ:

Irácký premiér Núrí Malíkí (vlevo) v rozhovoru s egyptským prezidentem Husní Mubarakem. Foto: AP PHOTO/Ben Curtis

Představitelé amerického velení již dříve během dne odmítli výhrady, že projekt bude pro místní obyvatele znamenat izolaci a že přispěje k růstu napětí mezi komunitami. "Jsem proti zdi a její výstavba skončí. Jsou jiné metody, jak ochránit čtvrti," řekl podle agentury AP Málikí na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Ligy arabských států Amrem Músou v Káhiře. Irácký ministerský předseda v Egyptě zahájil svou cestu po arabských zemích, u nichž hledá před nadcházející mezinárodní konferencí o situaci v Iráku podporu pro snahu irácké vlády potlačit sektářské násilí v zemi.

S kritikou, jež se již dříve snesla kvůli výstavbě zdi na hlavu americké armády, však její velení nesouhlasí. Podle něj jde naopak o součást nové strategie, která má zastavit spirálu násilí v bagdádských ulicích. Představitelé amerického velení dnes odmítli výhrady, že projekt bude pro místní obyvatele znamenat izolaci a že přispěje k růstu napětí mezi komunitami.

Američtí výsadkáři začali 10. dubna ohrazovat šestitunovými betonovými bloky bagdádskou čtvrť Azamíja, jednu z posledních sunnitských enkláv na východním břehu Tigridu. Zeď okolo sunnitské Azamíji, obklopené ze tří stran šíitskými sousedy, měla být 3,5 metru vysoká a pět kilometrů dlouhá. "Nerozdělíme hermeticky sousedy, pouze budeme kontrolovat přístup. To je taktika, a ne změna strategie; nechceme, aby Bagdád rozdělily náboženské hranice," prohlásil dnes americký armádní mluvčí, podplukovník Scott Bleichwehl.

Výstavba zdi však narazila na odpor mnohá obyvatel Bagdádu. "Bude to jako v Palestině. Lidi z Azamíje a okolních čtvrtí jsou historicky spjati, náboženskými svátky i příbuzenstvím," řekla učitelka Um Osmánová. "Stavět opravdové zdi mezi čtvrtěmi není řešení, ale prohra bezpečnosti vůči násilí," dodala padesátnice a domácí hospodyně Um Heiderová. "Nechceme zeď segregace," uvedl mladý prodavač parfémů Ali Ibráhím.

Bagdád je ve značné míře nábožensky rozdělen už od bombových atentátů na šíitské svatyně v únoru 2005, které roznítily vlnu násilí a vedly k přerozdělení města. Sunnité nyní žijí hlavně na západním břehu Tigridu a šíité na východě, několik smíšených čtvrtí ve městě, jehož počátky sahají do osmého století, však dosud přetrvává.

Menšinoví sunnité, kteří měli za vlády Saddáme Husajna v zemi výsadní postavení, jsou stoupenci ortodoxní islámské nauky, která je založena na tradici obsažené v příbězích o činech a výrocích proroka Mohameda. Šíité, kterým svržený režim zakazoval vykonávat náboženské obřady, uznávají za svého nejvyššího představitele (imáma) pouze potomky chalífy Alího (zeť proroka Mohameda a čtvrtý chalífa).

22.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vepřín v Letech
AKTUALIZOVÁNO
8 4

Odkoupíme vepřín v Letech, schválila vláda

Dálnice D11 - ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
28

Konečně! Nový úsek dálnice D11 u Hradce už začal sloužit řidičům

Před 75 lety se začal hroutit Hitlerův sen. Němci zaútočili na Stalingrad

Zničehonic jsme uslyšeli děsivé burácení. Uviděla jsem nebe plné letadel. Bylo tečkované, jako by to byly puntíky na látce. Pak jsem spatřila výbuch. A tak to celé začalo. Vzduch byl plný kouře. Takto popsala pro stanici RT Evženie Siliverstová své vzpomínky na jeden z prvních náletů německých bombardérů na Stalingrad.

K bazénu v Chomutově přišly oblečené muslimky. Plavce to rozhořčilo

/ANKETA/ Ženy neměly burkiny, což jsou speciální plavky, ale dlouhé černé hábity.

USA se chystají na jedinečný úkaz, po 99 letech uvidí úplné zatmění Slunce

Naposledy zažily Spojené státy zatmění Slunce procházející napříč jeiich zemí od pobřeží k pobřeží v červnu ve válečném roce 1918. Tedy v době, kdy probíhala v Evropě druhá fáze bitvy na Piavě na italské frontě, při které zahynulo 140 tisíc vojáků na obou stranách. I teď je svět sice neklidný, ale vojenské konflikty jsou "rozdrobeny" po celé planetě. 

Je mrtvá, pohřbil jsem ji do moře, řekl o nezvěstné novinářce vynálezce ponorky

Dánský vynálezce a majitel soukromé ponorky Nautilus Peter Madsen v pondělí prohlásil, že švédská novinářka Kim Wallová, pohřešovaná od 11. srpna, zemřela při nehodě na palubě ponorky a že ji pohřbil do moře. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení