VYBERTE SI REGION

Vědci vytvořili DNA mamuta. Vytvoří i genom neandrtálce?

Washington - Myšlenka na oživení vyhynulých velikánů je stále úsměvná, avšak nikoli nereálná.

20.11.2008
SDÍLEJ:

Možnost oživení vyhynulých prehistorických savců, jako jsou kupříkladu mamuti, je opět o něco pravděpodobnější. Dokazuje to výjimečná operace japonských vědců, při níž se podařilo naklonovat mrtvou myš uloženou 16 let v ledu. Foto: DENÍK/server www.impuls.cz

Vědcům se podařilo po dlouholetém úsilí sestavit téměř kompletní genom sibiřského mamuta srstnatého.

Přestože se nedá očekávat, že by mamuti v blízké době opět vévodili severoasijským tundrám, přináší výzkum nový náhled na vyhynutí chlupatých velikánů před deseti tisíci lety.

„Toto by umožnilo vědcům znovu získat genetickou informaci, která byla pokládána za ztracenou od doby, kdy zahynul poslední mamut, a také oživit vyhynulý druh, se kterým se moderní člověk setkal jen letmo během jen pár tisíc let,“ uvedl jeden z vedoucích výzkumníků Stephan Schuster z Pensylvánské státní univerzity.

Klimatické změny byly na mamuta rychlé

Výzkumníci genom zpracovali ze zmrzlých ostatků dvou mamutů na Sibiři. Podle nich jsou ostatky tak dokonale zachovalé, že některé kusy masa by byly i dnes poživatelné.

Genomy v mase nebo kostech však mohou být pomíchané s geonomy bakterií nebo hub, a proto vědci zkoumali mamutí chlupy, u nichž kontaminace cizopasníky nehrozí.

Při porovnání DNA mamuta a jeho blízkého příbuzného slona afrického se ukázalo, že se africká vývojová větev oddělila od mamuta asi před šesti miliony lety, nedlouho předtím, než se oddělil člověk od šimpanze.

Člověk se však od šimpanze odlišuje téměř dvakrát tolik, co slon od mamuta, což svědčí o tom, že genomy slonů a mamutů se vyvíjely mnohem pomaleji, než u člověka a opů.

Tím se vysvětlilo, že právě nízká evoluční přizpůsobivost byla pro mamuty osudná, protože právě kvůli ní obrovský savec neodolal klimatickým změnám.

Sen o vzkříšení druhů

Ačkoli vědci sestavili genetickou informaci jen z 80 procent, někteří věří, že učinili obrovský krok pro znovuuvedení vyhynulých druhů do živé přírody.

Přírodovědec Ian Barnes z Londýnské univerzity podotkl, že tato myšlenka, jakkoliv úsměvná, není nereálná.

„Kdybyste mi před několika lety řekli, že se dostaneme tak blízko, vysmál bych se vám. Toto je ale náčrt znovuzrození vyhynulých zvířat,“ sdělil magazínu Newscientist Barnes.

V první fázi by bylo třeba zjistit všechny odlišnosti mezi genomy slony a mamuta. V druhé by se muselo oplodnit sloní vajíčko pozměněnými geny a vložit je do lůna sloní samice.

Dalším na řadě je neandrtálec

„Teoreticky to není zcela vyloučené, ale vidím tam tolik problémů, že si nedokážu představit, že by to fungovalo,“ komentoval objev v časopisu Nature Michael Hofreiter z Instutu Maxe Plancka v Lipsku.

Podle skeptiků je zásadním problémem fakt, že DNA není kompletní. Zároveň však nelze také přesně stanovit, kde je DNA přirozeně zmutovaná, a kde poškozená.

Hoifreiter ve svém komentáři poznamenal, že pokud se podaří stvořit mamuta, dalším druhem na řadě, jehož DNA je k dispozici, by byl nejspíše neandrtálec.

I Barnes mírnil nadšení a dodal, že než za obrovské sumy křísit vyhynulé druhy je lepší použít náklady na záchranu současných.

Autor: Jiří Mach

20.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
11 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ilustrační foto.
8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Teplicko Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies