VYBERTE SI REGION

Maroko uvažuje o legalizaci pěstování marihuany

Rabat - Maročan Abdal Chálik bin Abdalláh kráčí mezi vzrostlými stonky marihuany a prohlíží, zda se začínají rozvíjet květy, což je znamením toho, že je možné začít sklízet. V údolí pohoří Ríf, v němž žije, se už sklizené rostliny suší na střechách kamenných a dřevěných domků, jimiž jsou svahy posety. Je to Mekka marockých pěstitelů marihuany a bin Abdalláh agentuře AP řekl, že si je vědom rizika, ale přesto svá pole neskrývá.

9.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

"Strážníci nás pravidelně vydírají," konstatuje, když kosí stébla a váže je do snopu.

Zde, na severu Maroka, se poklidně zelenají pole marihuany, avšak pěstitele ohrožuje policie. Situaci by mohl změnit připravovaný zákon, který má pěstování zlegalizovat pro zdravotnické a průmyslové využití. V rámci muslimského světa je to revoluční plán a v konzervativním Maroku ho čeká tuhá opozice. Nedůvěra vůči němu panuje i mezi pěstiteli, kteří se obávají, že jde jen o tah politiků.

Maroko by se přijetím zákona mohlo připojit k zemím a několika americkým státům, které přehodnocují politiku vůči drogám a usilují o jejich částečnou legalizaci. Na marockém severu se sice marihuana pěstuje po staletí, avšak islám obecně drogy nepodporuje.

Obživa pro tisíce rodin

V pohoří Ríf podle odhadů OSN pěstování marihuany živí 80.000 rodin, pochází odtud většina hašiše dodávaného do Evropy. Celní úřady zjistily, že 65 procent hašiše zabaveného loni ve světě pocházelo z Maroka. Odhady zisku se značně liší, avšak legalizace by mohla pomoci pěstitelům i marockému hospodářství, jehož letošní růst se odhaduje na 2,5 procenta.

Současná situace nahrává pašerákům a odběratelům, kteří pěstitelům platí minimum, zatímco v Evropě shrabují tučné zisky. Za výkupních cen odpovídajících 170 korunám za kilogram si pěstitel přijde ročně v průměru na 4000 dolarů (87.000 korun), takže region nijak nevzkvétá. Znepřátelení sousedé si vyřizují účty anonymním udavačstvím, což může končit zabavením úrody a vězením, pokud dotyčný nezaplatí výkupné. V místních věznicích je kvůli marihuaně na 15.000 lidí a po 30.000 dalších úřady pátrají.

Jeden pěstitel s tváří rozrytou vráskami zjistil, že je na policejním seznamu hledaných osob, když si šel do nejbližšího města pro nové doklady. Od té doby se skrývá v horské vesnici a veškeré zásoby mu musejí dovážet příbuzní. "Mám strach jít třeba i k lékaři. Nemám žádný doklad totožnosti a jsem uvězněn ve vesnici," říká muž.

Přes toto nebezpečí mnozí u pěstování marihuany zůstávají. Zdejší půda je moc chudá na to, aby se na ní urodilo něco jiného. Tradice je zde ještě z doby, kdy se podle královského mandátu mohla marihuana pěstovat legálně. Roku 1974 ale vláda prosadila zákaz pěstování i konzumaci všech drog bez výjimky.

Konzumace má být i nadále zakázaná

Připravovaný zákon počítá nadále se zákazem konzumace, avšak legalizuje produkci. Veškerá úroda má podle něj skončit ve státní agentuře, pod jejímž dohledem se budou vyrábět léky pro pacienty s rakovinou a roztroušenou sklerózou, nebo bude materiál poskytnut textilnímu a papírenskému průmysl. To je v souladu s konvencí OSN, podle níž lze marihuanu pěstovat pro průmyslové a lékařské využití.

V oblasti mají vzniknout podniky, kde se bude marihuana zpracovávat a která tak vytvoří pracovní příležitosti. Není ale zatím jasné, zda se najde dostatek odbytišť pro marihuanu zpracovanou pro lékařské využití, jelikož Maroko jí je schopno poskytnout velké množství. Dodávání marihuany jako suroviny pro zpracování v zahraničí konvence OSN nedovoluje.

Zákon podporuje nejstarší marocká konzervativní Strana nezávislosti a text už byl předložen oběma komorám parlamentu. Proti nejsou ani ministerstva zdravotnictví a vyššího školství, avšak královský palác ani vláda vedená islamisty se zatím nevyjádřily. Většina imámů účinky marihuany přirovnává k účinkům alkoholu, který islám zakazuje.

Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (PJD) tvrdí, že těm, kdo zákon prosazují, jde hlavně o posílení svého vlivu na severu Maroka před místními volbami, které se budou konat příští rok. "Nejde jim jenom o hlasy těch zemědělců, ale také o peníze drogových baronů," řekl Abdalazíz Aftatí z vedení PJD.

Autor: ČTK

9.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Trump a Clintonová poprvé debatovali, padla i obvinění z rasismu

Hempstead (USA) - V první přímé debatě, konfrontační od samého začátku, se dnes střetli hlavní kandidáti na amerického prezidenta, republikán Donald Trump a jeho demokratická soupeřka Hillary Clintonová. V televizní diskusi zaměřené na ekonomiku, vnitřní i zahraniční politiku Clintonová Trumpa obvinila, že nechce zveřejnit své daňové přiznání, protože "něco skrývá", a že vypustil do světa "rasistickou lež" o prezidentu Baracku Obamovi. Newyorský podnikatel poukazoval na své praktické zkušenosti ze světa obchodu a Clintonovou označil za typickou političku. Na funkci hlavy státu podle něj nemá dostatečnou výdrž.

Konflikt v Sýrii nekončí, Asad nepadl

Na Silvestra 2011 se 
v Káhiře konečně dohodla syrská opozice na přechodu země k demokracii a podobě Sýrie „po Asadovi". Plán počítal s parlamentní demokracií, pluralitním systémem stran a uznáním kurdské menšiny.

V Česku je šest tisíc hospod „čtyřek" a pět tisíc cukráren. S EET váhají

Připomíná to pověstný klid před bouří. Ti, kteří jsou zavedením povinných účtenek nejvíce „zasaženi", se dva měsíce do startu elektronické evidence tržeb (EET) tváří, že se jich to zatím moc netýká. Upozorňuje na to třeba aktuální průzkum společnosti Storyous, která je jedničkou na tuzemském trhu gastronomických pokladen.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies