VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Marsu mohlo být kdysi prostředí příznivé pro vznik života

San Francisco - Vědci předložili důkazy hovořící pro to, že na Marsu mohly v dávných dobách existovat podmínky podporující existenci života.

20.12.2008 2
SDÍLEJ:

Pohled na horu ve východní části oblasti Hellas na Marsu. Útvar je obklopen laločnatou usazeninou, která se roztekla po nížině.Foto: REUTERS

Na konferenci Svazu amerických geofyziků předvedli ve čtvrtek vědci snímky z družice Mars Reconaissance Orbiter zachycující usazeniny uhličitanu hořečnatého.

Dřívější nálezy robotických sond a družic naznačovaly, že většina povrchu rudé planety byla zamořena kyselinami a vodami bohatými na soli.

Uhličitany, které vznikají sloučením vody a oxidu uhličitého s hořčíkem, vápníkem nebo železem, se přitom v kyselině rychle rozpouštějí.

„Je to důkaz o konkrétním typu přirozeného prostředí – neutrální až zásadité vodě. Mělo by to být prostředí vhodné pro raný marťanský život,“ řekla Bethany Ehlmannová, doktorandka z Brownovy univerzity ve státě Rhode Island, která se na výzkumu podílela.

Život mohl bujet v Nili Fossae

Usazeniny z období zhruba před 3,6 miliardy let byly nalezeny v oblasti zvané Nili Fossae na okraji kráteru o průměru jeden a půl kilometru.

Nepatrné stopy uhličitanů již dříve našla i statická sonda Phoenix nebo byly pozorovány v meteoritech pocházejících z Marsu, které dopadly na Zemi. Toto je však poprvé, kdy se podařilo najít místo, kde se uhličitany vysrážely z roztoků.

Rozsah oblasti s těmito usazeninami je sice omezený, Scott Murchie z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru se nicméně domnívá, že v dřívějších dobách pokrývalo neutrální či zásadité vodní prostředí na rudé planetě mnohem větší plochu.

Ke vzniku uhličitanů je zapotřebí oxidu uhličitého z atmosféry. Vědci uvádějí, že pokud by se z uhličitanů na Zemi náhle uvolnil veškerý oxid uhličitý, zemská atmosféra by byla hustší než atmosféra na Venuši.

Někteří vědci se proto domnívají, že hustá atmosféra, bohatá na oxid uhličitý, udržovala na Marsu teplo a na jeho povrchu navíc vodu v kapalném stavu. Ta podle nich vymlela systém údolí, jež jsou dnes dobře pozorovatelná.

Podle Ehlmannové je však na podobné závěry zatím příliš brzy.

„Našli jsme důkaz, že ne celý Mars před 3,6 miliardy let trpěl vlivem intenzivního kyselého prostředí, jak se dříve předpokládalo. Našli jsme nejméně jednu oblast, která byla potenciálně příznivá životu,“ řekla Ehlmannová.

Autor: Jiří Mach

20.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies