Z Londýna i z Bruselu a dalších evropských metropolí zazněla slova o potřebě rozhodného i vstřícného přístupu. Británie ale už narazila na nesouhlas vedoucích evropských zemí s přáním vést souběžná vyjednávání o odchodu z evropského bloku i o novém britském vztahu s EU. Česko bude podle premiéra Bohuslava Sobotky při rozhovorech hájit práva svých občanů žijících v Británii. Další prioritou je podle něj udržení obchodních vztahů.
Premiérka Theresa Mayová uvedla, že dnešek je historickým bodem, z nějž není návratu. "Británie opouští Evropskou unii," prohlásila Mayová. Brexit je podle ní jedinečnou příležitostí. "Je to šance pro dnešní generaci, jak vybudovat lepší budoucnost," dodala.
Čtěte také: Sobotka bude s Merkelovou hodnotit výsledky summitu a proberou brexit
Dopis aktivující článek 50 lisabonské smlouvy o fungování EU krátce před vystoupením Mayové doručil Tuskovi britský velvyslanec při EU Tim Barrow.
Mayová si je vědoma, že není možné zůstat na evropském jednotném trhu, aniž by nebyl zároveň zachován volný pohyb občanů. Dodala, že brexit bude mít "důsledky", ale že je v zájmu Spojeného království i unie, aby celý proces měl co nejhladší a spořádaný průběh. Vyslovila se také pro "co nejužší bezpečnostní spolupráci" s Bruselem.
"Až budu v příštích měsících sedět u jednacího stolu, budu zastupovat každého jednotlivce v celém Spojeném království," řekla Mayová s tím, že bude reprezentovat také "občany (členských států) EU, jimž se tato země stala domovem". S formálním spuštěním brexitu podle ní nastala doba, kdy by měli obyvatelé Británie držet při sobě.
"Doufám, že se budeme moci zabývat tématem občanů EU zde a občanů Spojeného království v dalších členských státech v rámci jednání co možná nejdříve," uvedla Mayová. "Myslím, že je na obou stranách dobrá vůle, aby se tak stalo," dodala.
Dohody s Bruselem chce premiérka dosáhnout během dvou let, jak to předpokládá článek 50 lisabonské smlouvy, který řeší odchod členské země z evropského bloku. "Naším cílem je hladký a spořádaný brexit," dodala Mayová.
Tusk předloží návrh mantinelů
Tusk nyní do 48 hodin nabídne ostatním 27 členským zemím návrh mantinelů pro vyjednávání, které by měl potvrdit mimořádný summit svolaný na 29. dubna.
Na jejich základě pak Evropská komise navrhne konkrétní mandát pro jednání, který po schválení členskými zeměmi bude z unijní strany do praxe uvádět tým vedený někdejším eurokomisařem Michelem Barnierem.
Komplikované a bezprecedentní rozhovory tak fakticky začnou zřejmě až koncem května či v červnu. Podle Barnierových představ by měly skončit někdy v říjnu 2018 tak, aby se Británie mohla zcela mimo EU ocitnout na jaře roku 2019.
Nenechte si ujít: Tajani: Britové musí až do brexitu plně respektovat pravidla EU
Větší jednota EU
Tusk nezapomněl zdůraznit, že většina Evropanů, včetně skoro poloviny Britů si přála, aby Británie z unie neodcházela. V referendu se před devíti měsíci pro brexit vyslovilo 52 procent hlasujících.
Tusk ale také řekl, že očekávaný brexit ostatních 27 zemí EU udělal rozhodnějšími a jednotnějšími. "Tím jsem si zcela jist - zvlášť po prohlášení z Říma - a dnes mohu říct, že jednotní a rozhodní budeme také v budoucnu, při nadcházejících těžkých jednáních," upozornil Tusk. On sám i Evropská komise proto podle něj mají k ochraně zájmů sedmadvacítky velmi silný mandát a vše potřebné k dosažení cíle.
"Co ještě dodat? Už teď nám chybíte," ukončil Tusk své stručné vystoupení před novináři. Nemá podle něj smysl předstírat, že dnešek je v Bruselu či v Londýně šťastný den.
Nepřehlédněte: Podle Hammonda bude muset Británie při jednání s EU udělat ústupky
Reakce členských zemí EU
Česká republika bude při vyjednáváních hájit především práva svých občanů žijících v Británii. Oznámil to premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Prioritou je také udržení obchodních vztahů, aby nebyl ohrožen export a pracovní místa, dodal. Doufá, že vznikne co nejmenší příkop mezi Británií a Evropskou unií. VÍCE ZDE.
Německo je podle tiskové mluvčí kancléřky Angely Merkelové na jednání o odchodu Británie z Evropské unie dobře připravené. Británie podle ní zůstane i navzdory brexitu důležitým partnerem v Severoatlantické alianci i v Evropě. Ministr zahraničí Sigmar Gabriel uvedl, že je pro něj těžké pochopit, jak si některá země může myslet, že na tom bude v těchto bouřlivých časech lépe, když bude o samotě. "Spojené království samozřejmě zůstane partnerem, partnerem v NATO, partnerem jako země v Evropě a nadále platí, že společně se budeme potýkat s mnoha výzvami," uvedla mluvčí německé vlády Ulrike Demmerové.
Slovensko chce při jednáních prosadit zájmy svých občanů, zároveň ale hodlá do budoucna udržet dobré vztahy s Británii. "Británii považujeme nyní i v budoucnu za velmi důležitou zemi, ekonomicky je to silný investor na Slovensku. Naší prioritou je zachovat a prosadit naše zájmy, zájmy našich občanů, ale mít i po odchodu Británie (z EU) nastaveny velmi dobré vztahy," uvedl státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Ivan Korčok.
Francouzský prezident François Hollande vyjádřil přesvědčení, že odchod z EU bude Brity bolet. Česká republika bude při vyjednáváních o odchodu Británie z EU podle premiéra Sobotky hájit práva svých občanů žijících v Británii. Prioritou je ale také udržení obchodních vztahů, aby nebyl ohrožen vývoz a pracovní místa. Rovněž Slovensko, Rakousko či Polsko chtějí hájit zájmy svých občanů.
Předsedkyně skotské regionální vlády Nicola Sturgeonová považuje aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy kvůli nevyjasněným otázkám za "skok do tmy".
Zahájení brexitu podpořili nacionalisté evropských zemí. Podle bývalého předsedy protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage se EU z tohoto kroku nevzpamatuje. Vůdce nizozemských nacionalistů Geert Wilders vyzdvihl Británii za to, že "získala svou státní svrchovanost", a slíbil, že ji Nizozemsko bude v příštích letech následovat. V podobném duchu se vyjádřil i místopředseda francouzské krajně pravicové strany Národní fronta Florian Philippot.