Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Méně než polovina Němců věří, že se země vyrovná s migrační krizí

Berlín - Zhruba polovina Němců pochybuje o tom, že se jejich země zvládne vypořádat s úkoly spojenými se současnou migrační krizí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Deutschlandtrend, který zadává veřejnoprávní televize ARD. V prvním průzkumu po skandálu, který vyvolaly sexuální útoky migrantů na ženy během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem i jiných německých městech, 44 procent dotázaných dál věří, že Německo problémy zvládne.

15.1.2016 9
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/DPA/Armin Weigel

Počet "optimistů" se od posledního průzkumu na toto téma snížil. V říjnu 2015 se s názorem kancléřky Angely Merkelové, že Německo je silná země a krizi zvládne, ztotožnilo ještě 49 procent respondentů. Skeptických tehdy bylo 48 procent dotázaných.

V postoji k uprchlíkům jsou Němci i nadále rozdělení. Téměř polovině (48 procent) nahání vysoký počet přicházejících lidí strach, což je zhruba stejně jako v říjnovém průzkumu. Padesát procent dotázaných naopak obavy svých spoluobčanů z migrantů nesdílí.

Průzkum se rovněž zabýval volebními preferencemi ve stínu silvestrovských útoků. Pokud by se nyní konaly volby do německého Spolkového sněmu, zvítězily by se 37 procenty hlasů sesterské strany Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), která kandidátky staví jen v Bavorsku. Sociální demokraté, kteří v současnosti tvoří s CDU/CSU koaliční spolkovou vládu, by získali 25 procent. Do parlamentu by se znovu dostali i Zelení s deseti a krajně levicová strana Levice s osmi procenty hlasů.

Poprvé by se do Spolkového sněmu dostala podle průzkumu pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), které ostře kritizuje vstřícnou azylovou politiku kancléřky Merkelové. Od voličů by získala hned deset procent hlasů. Liberální strana FDP, která se ve Spolkové republice podílela desítky let na vládnutí, v posledních volbách se ale do sněmu nedostala, by hranici pěti procent potřebnou pro vstup do parlamentu nepřekročila ani tentokrát.

Německo je během nynější migrační krize jednou z hlavních zemí, kam směřují běženci mimo jiné z Blízkého východu a severní Afriky. V loňském roce jich do Německa přišlo téměř 1,1 milionu.

Zhruba třetina členů společného poslaneckého klubu Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU) se staví proti současné migrační politice kancléřky Angelu Merkelové, která předsedá formaci CDU. V rozhovoru poskytnutém rádiu Deutschlandfunk to dnes řekl poslanec Wolgang Bosbach. Poslanci nyní vyzvali kancléřku v dopise, aby svou vstřícnou politiku vůči migrantům změnila.

Autor: ČTK

15.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Sanitka. Ilustrační snímek.

Tragédie na Českolipsku. U Novin se zřítilo malé letadlo. Dva lidé zemřeli

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

Správce hlavního nádraží odmítá pustit policii ke kamerám. Jsou to výmluvy, u dopravního podniku to šlo, rozčiluje se radní Libor Hadrava (ANO). Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) alespoň slibuje bezpečnostní dveře, okna, rámy a betonové zátarasy, jenže až po Vánocích.

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři izraelské policisty. Následně byl zastřelen

Sedmatřicetiletý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení