VYBERTE SI REGION

Merkelová čeká, že se po konci války uprchlíci vrátí zpět. Azyl je dočasný, říká

Berlín - Kancléřka Angela Merkelová očekává, že váleční uprchlíci, kteří v Německu získají azyl, se později vrátí zpět do své vlasti. Ochrana, která je jim poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence je časově omezená na tři roky, uvedla dnes kancléřka na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU) v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

30.1.2016 27
SDÍLEJ:

Angela MerkelováFoto: čtk

Při vší snaze o integrace je nutné dát běžencům najevo, že v Německu získali pouze dočasný pobyt, uvedla Merkelová na sněmu v Neubrandenburgu na severovýchodě Německa. "Očekáváme, že se - až nastane v Sýrii mír, až porazíme v Iráku Islámský stát - se znalostmi, které jste u nás získali, vrátíte zpět do své vlasti," řekla. Podle šéfky spolkového kabinetu by se měla opakovat situace z 90. let, kdy po konci válek v Jugoslávii z Německa odešlo zpět na Balkán 70 procent válečných uprchlíků.

Německo v minulém roce přijalo na své území více než milion migrantů. Většina z nich jsou uprchlíci z občanskou válkou sužované Sýrie. Do střední Evropy se většinou dostali po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Egejské moře do Řecka a přes balkánské země dál do Rakouska a Německa.

Boj s příčinami

Ve snaze omezit počet migrantů, kteří do Německa přijdou v letošním roce, sází kancléřka především na boj s příčinami uprchlictví, užší spolupráci s Tureckem a důslednou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Dlouhodobě usiluje o evropské řešení uprchlické krize včetně rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé členské země Evropské unie. Ve čtvrtek se navíc špičky koaliční vlády dohodly na dalším zpřísnění azylového zákonodárství. Na seznam bezpečných zemí například nově přibudou Alžírsko, Tunisko a Maroko.

Podle kritiků Merkelové jsou ale opatření k omezení migrace stále nedostatečná. Před budovou, kde se konal sjezd zemské buňky CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku, dnes například demonstrovalo zhruba 200 příznivců pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na hranici se zbraní

Zcela jiné řešení migrační krize než kancléřka Merkelová by si představovala předsedkyně AfD Frauke Petryová. Německé hranice je podle ní proti migrantům v případě potřeby třeba chránit i s nasazením střelných zbraní. Sama si to prý nepřeje, ale možnost použití zbraně musí existovat, uvedla dnes Petryová. Přednost ale prý dává dohodě s Rakouskem, přes které do Německa migranti nejčastěji přicházejí, a důsledné ochraně vnějších hranic EU.

"Její návrh mně připomíná rozkaz střílet z dob NDR," uvedl v reakci na výrok Petryové předseda frakce Sociálnědemokratické strany v německém parlamentu Thomas Oppermann. "Poslední německý politik, který na uprchlíky nechal střílet, byl Erich Honecker," dodal s odkazem na generálního tajemníka Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která v letech 1949 až 1989 ovládala Německou demokratickou republiku.

AfD by podle pátečního průzkumu veřejného mínění ve volbách do Spolkového sněmu dalo svůj hlas asi deset procent Němců.

Autor: ČTK

30.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Donald Trump a Hillary Clintonová.

Trump a Clintonová poprvé debatovali, padla i obvinění z rasismu

Hempstead (USA) - V první přímé debatě, konfrontační od samého začátku, se dnes střetli hlavní kandidáti na amerického prezidenta, republikán Donald Trump a jeho demokratická soupeřka Hillary Clintonová. V televizní diskusi zaměřené na ekonomiku, vnitřní i zahraniční politiku Clintonová Trumpa obvinila, že nechce zveřejnit své daňové přiznání, protože "něco skrývá", a že vypustil do světa "rasistickou lež" o prezidentu Baracku Obamovi. Newyorský podnikatel poukazoval na své praktické zkušenosti ze světa obchodu a Clintonovou označil za typickou političku. Na funkci hlavy státu podle něj nemá dostatečnou výdrž.

Konflikt v Sýrii nekončí, Asad nepadl

Na Silvestra 2011 se 
v Káhiře konečně dohodla syrská opozice na přechodu země k demokracii a podobě Sýrie „po Asadovi". Plán počítal s parlamentní demokracií, pluralitním systémem stran a uznáním kurdské menšiny.

V Česku je šest tisíc hospod „čtyřek" a pět tisíc cukráren. S EET váhají

Připomíná to pověstný klid před bouří. Ti, kteří jsou zavedením povinných účtenek nejvíce „zasaženi", se dva měsíce do startu elektronické evidence tržeb (EET) tváří, že se jich to zatím moc netýká. Upozorňuje na to třeba aktuální průzkum společnosti Storyous, která je jedničkou na tuzemském trhu gastronomických pokladen.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies