VYBERTE SI REGION

Mezi běženci z lodí přijatými Indonésií je 170 osamělých dětí

Jakarta – Desetiletý uprchlík Muhammad Aesop a jeho osmiletá sestra Untas Bégam z barmského menšinového etnika Rohingů měli na plánované cestě z Barmy do Malajsie jen jeden druhého. Matka jim zahynula při násilných střetech muslimů a buddhistů v Barmě a otec pracující v Malajsii zaplatil převaděčům, aby mohli přijet za ním.

25.5.2015 5
SDÍLEJ:

Děti cestovaly lodí, kterou moře jako první zaneslo před dvěma týdny k břehům Indonésie. Po nich následovala další dřevěná plavidla plná hladovějících, dehydrovaných migrantů. Foto: ČTK/AP/S. Yulinnas

Sourozenci strávili téměř tři měsíce na přeplněném plavidle plném podobně zoufalých rohingských utečenců, utěšovali jeden druhého, když jejich chatrnou loď bičovaly vlny, když je bolelo prázdné břicho hlady a když je převaděči zbili, protože se na chvilku postavili, aby si protáhli zdřevěnělé nohy, napsala agentura AP.

Muhammad jako starší bratr věděl, že jeho úkolem je mladší sestřičku chránit. Když ale thajská posádka lodi na ně mířila zbraněmi a vyhrožovala, že potížisty nahází bez milosti přes palubu, cítil se bezmocný.

Děti cestovaly lodí, kterou moře jako první zaneslo před dvěma týdny k břehům Indonésie. Po nich následovala další dřevěná plavidla plná hladovějících, dehydrovaných migrantů. Mnohé z nich kapitáni předtím zanechali bez pomoci na moři poté, co se úřady v Thajsku rozhodly razantně zakročit proti pašerákům lidí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci přistálo v Indonésii, Malajsii a Thajsku v posledních týdnech téměř 3100 Rohingů prchající před diskriminací v Barmě a chudých Bangladéšanů snících o lepším životě.

Příběhy o pracovních místech

Více než polovina běženců skončila v Indonésii, mezi nimi i skoro 170 dětí, které přicestovaly samy. Některé z nich byly uneseny či vylákány na cestu podvodníky, kteří obcházejí rohingské vesnice a vyprávějí příběhy o pracovních místech čekajících v zámoří.

V táboře v rybářském přístavu Kuala Cangkoi v indonéské provincii Aceh, kde Muhammad se sestrou nyní pobývají, tvoří děti téměř třetinu uprchlíků. Nejmenší Rohingové lízají lízátka a žvýkají brambůrky, které jim rozdávají místní obyvatelé a studenti, kteří si sem chodí skupinu běženců vyfotografovat. Další vyčerpané děti, které strávily poslední tři dny na lodi bez jakékoli stravy, spí vyčerpaní na chladných bílých dlaždičkách budovy, kde se normálně prodávají ryby.

Muhammad a jeho sestra Untas Bégam přišli o matku před třemi roky, když v jejich domovském barmském Arakanském státě dosáhlo náboženské násilí vrcholu. Při útoku na tržiště v metropoli státu Sistwei ji nepřátelé zabili mačetou. Dětí se ujal příbuzný, který se snažil o ně postarat i přes nedostatek peněz na jídlo.

Jejich otec žije v převážně muslimské Malajsii, což je jedna z mála zemí, kde mohou Rohingové najít alespoň nekvalifikovanou práci a kde jsou do jisté míry tolerováni. Po smrti ženy otec dospěl k názoru, že je načase, aby za ním děti přijely. Zaplatil tedy převaděči, aby je vzal na loď v Bengálském zálivu.

Omezení pohybu

Sourozenci byli po celou dobu plavby nuceni sedět s koleny ohnutými tak, aby se mezi jejich nohy vešel další sedící člověk a aby zapadli do lidského domina poskládaného na palubě s cílem maximálního využití kapacity plavidla. Spát mohli jen tak, že se zaklonili a opřeli se o hrudník člověka za nimi. Vstávat nebylo dovoleno.

Na lodi trápilo běžence nesnesitelné vedro i zápach potu a zvratků lidí, které sužovala mořská nemoc. Jedinou potravou jim bylo pár lžic rýžové kaše dvakrát za den. Děti i dospělí trpěli horečkami, průjmem a dehydratací, žádné léky ale nebyly dostupné.

„Dávali nám málo jídla a vody a byli jsme na moři hodně dlouho," vypráví Untas, zatímco ležérně usrkává brčkem z pohárku vodu, která ještě před pár dny byla na příděl, aby lidé na lodi přežili. „Neměli jsme s sebou maminku ani tatínka, tak jsme se báli," dodává.

Pašeráci, kteří měli uprchlíky dopravit do Malajsie, nakonec ze strachu před zásahem úřadů loď opustili. Muhammad uvedl, že jedné noci k jejich plavidlu přijel malý člun a kapitán a zbytek posádky do něj nastoupili. Na uprchlíky namířili zbraně a pohrozili jim, že kdokoli by je chtěl následovat, toho zastřelí.

„Vypálili dvakrát do vzduchu. Všichni začali křičet," řekl Muhammad. Svou malou sestru tehdy prý strhl k sobě do klína, aby ji chránil vlastním malým tělem. „Myslel jsem si, že nás všechny pozabíjejí," prohlásil.

Únosy

Dvanáctiletého Ataua Rahmána ze Sistwei převaděči unesli. Jeho a devět dalších kluků popadl prý nějaký „divný chlap" a strčil je na loď. Na plavidle je pak pašeráci drželi dlouhé týdny, než bylo plné a mohlo odjet. „Dali nás na loď, svázali nás a vrazili nám do úst roubíky, abychom nemohli mluvit," popsal.

Do Indonésie doplul také dvanáctiletý Rohinga Husajn Ahmad, který opustil rodné Sistwei, když jeden ze zprostředkovatelů přesvědčil jeho matku, že by syn mohl vydělávat peníze v cizině a podporovat rodinu. Jeho otec zahynul při násilnostech před třemi lety. Po měsících na moři si údajně připadá jako ta nejodmítanější lidská bytost na zemi.

„Narodil jsem se v Barmě, ale nechtějí mě tam. Pokusil jsem se dostat do Thajska a do Malajsie, ale nemohu nikam, protože mě nikde nechtějí," postěžoval si chlapec v táboře v indonéském městě Langsa. „Doma jsem byl ještě dítě, ale teď musím být muž. Jsem v cizí zemi úplně sám. Jen Bůh ví, co se mnou dál bude," dodává.

Autor: ČTK

25.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies