Poznámky ministrů dávaly znát, že jejich důvěra v Řecko jako spolehlivého partnera je hluboce otřesena. Podle šéfa euroskupiny, Jeroena Dijsselbloema, ale trvá i faktická kritika některých částí nového řeckého reformního menu. Své návrhy předložila vláda premiéra Alexise Tsiprase ve čtvrtek a v noci na dnešek je potvrdil řecký parlament.

„Otázka důvěry je zásadní věc. Můžeme řecké vládě věřit, že skutečně udělá, co slibuje?" prohlásil Dijsselbloem. Atény podle něj budou muset na obnově důvěry velmi zapracovat.

Nedůvěra

Skeptický byl německý ministr Wolfgang Schäuble, který na dnešek předpovídal velmi složitá jednání. Z Berlína už před dnešní schůzkou zaznívalo, že nynější řecké návrhy nejsou pro nový záchranný program dostatečné. Ministr zopakoval, že dluhová úleva Řecku není podle evropských smluv možná.

„Není to otázka slov. Ale programu, který bude krok po kroku realizován," míní například maltský ministr Edward Scicluna. Podle jeho irského kolegy Michaela Noonana či rakouského ministra Hanse Jörga Schellinga by důvěru podpořilo, kdyby řecký parlament začal v příštích dvou týdnech skutečně schvalovat řeckou vládou předložená reformní opatření.

Mnozí z účastníků dnešního zasedání euroskupiny, například Dijsselbloemův kolega, nizozemský státní tajemník Eric Wiebes, také poukazovali na to, že aténská vláda předložila návrhy do značné míry podobné těm, které řečtí občané ani ne před týdnem v referendu razantně odmítli.

„Máme na stole opatření, která byla před šesti dny označována za požadavky teroristů a vyděračů," řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír. Nominální odpis řeckého dluhu ani podle něj nepřichází v úvahu.

Podle Noonana z Irska nedělní referendum a jeho vítězné „ne" původním návrhům mezinárodních věřitelů sice pro Tsiprasovu vládu znamenalo politické vítězství, hospodářsky však bylo katastrofou, která poškodila bankovní systém i ekonomiku.

„Důvěra je zásadní prvek, pokud chceme dospět k celkovému řešení," míní francouzský ministr Michel Sapin. Také podle něj by důvěru posílilo, kdyby potřebné kroky začal řecký parlament schvalovat co nejdříve.

Návrh reforem

Své návrhy reforem dodala Tsiprasova vláda ve čtvrtek poté, co ve středu požádala o třetí program ze záchranného fondu. V pátek reformní představy Atén posuzovali odborníci z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.

Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Pierra Moscoviciho jsou návrhy základem pro další jednání o programu pomoci. Klíčem jsou ale také podle něj skutečně prováděné reformy.

Moscovici připustil možnost debaty o otázce řeckého dluhu. Podle jeho kolegy, místopředsedy Evropské komise pro euro Valdise Dombrovskise dnešní noční hlasování v řeckém parlamentu ukázalo, že vláda má k prosazení reforem potřebnou většinu.

O půjčku Tsiprasův kabinet evropský mechanismus formálně požádal ve středu. Jasná není zatím výše programu, na který by Řecko mohlo dosáhnout. Média psala o více než 50 miliardách eur (přes 1,3 bilionu korun). Rakouský ministr Schelling dnes zmínil celkových 72 miliard eur (přes 1,9 bilionu Kč), zřejmě včetně příspěvku Mezinárodního měnového fondu. Podle agentury AFP považují instituce za základ k jednání 74 miliard eur (asi dva biliony Kč) – 58 z ESM a 16 od MMF.